Galopin (TB-Heritage, www.tbheritage.com)
| Galopin (1872 - 3.6.1899) | |||||||
| Vedette (1854 - ?) | Flying Duchess (1853 - ?) | ||||||
| Voltiguer (1847 - ?) | Mrs. Ridgway (1849 - ?) | The Flying Dutchman (1846 - ?) | Merope (1841 - ?) | ||||
| Voltaire | Martha Lynn | Birdcatcher | Nan Darrell | Bay Middleton | Barbelle | Voltaire | Mare by Juniper |
Galopin byl jedním z těch výjimečných koní, brilantní a všestranný jako závodní kůň a ohromně úspěšný jako hřebec. Během jeho závodní kariéry byl Galopin poražen jen jednou, a to ještě jako mladý a nezkušený kůň. Jeho kariéra jako plemenného hřebce byla dlouhá a slavná. Galopin se stal jedním z nejslavnějších a hřebců své doby, a ačkoli je dnes nejznámější jako otec fenomenálního hřebce St. Simon, dal také mnoho dalších vynikajících závodních koní a rovněž výborné klisny - matky.
Galopinův otec byl Vedette, syn Derby-vítěze Voltiguer a klisny Birdcatcher. Galopinova matka, Flying Dutchess, byla dcerou Galopinova největšího soupeře - Flyig Dutchman - který byl také Derby - vítěz. Vedette vyhrál Two Tousand Guineas, Great Yorkshire a Doncaster Cup (dvakrát). Vedette zplodil velmi málo dobrých koní. Mezi ty lepší patřil Speculum, vítěz City and Suburban Handicapu, Goodwood Cupu a třetího z Derby.
Galopinova matka, Flying Dutchess, měla 19 let, když se jí narodil Galopin. Před Galopinem dala několik vítězů, nejlepším z nich byla Galopinova starší sestra Vex, vítězka Hopeful Stakes v Doncasteru a Stevards´Cupu v Goodwoodu.
William Blenkiron pořádal každoroční aukci ročků ve svém hřebčíně Middle Park a Galopin byl jedním z prodávaných koní v létě 1873. Gustav Batthyány hřebečka koupil za 520 guineí. Batthyány pocházel z Maďarska a vystěhovat se do Velké Británie jako mladík. Později mu bylo uděleno britské občanství. Batthyány podporoval turf po celá desetiletí velkoryse a nadšeně. Dostihová štěstěna se k němu však dlouho obracela zády. Když se konečně obrátila čelem, spatřila starého muže. Tento stařec se však dokázal radovat jako dítě, a měl proč - získal totiž Galopina, který mu dlouhá léta zklamání bohatě vynahradil…
Batthyány sám jezdil závody až do svých padesáti let. Založil svůj vlastní hřebčín v roce 1943 a jeho nejslavnějším odchovancem se stal Galopinův syn St. Simon. Batthyány se stal členem žokej klubu v roce 1859, a mnoho jeho koní bylo trénováno v Newmarketu Johnem Dawsonem, jehož bratr Mat byl také vynikající trenér (trénoval mimo jiné St. Simona).
Galopin se ukázal jako velmi nadaný již při tréninku a bylo zřejmé, že ho čeká velká budoucnost. Hřebcův debut se konal 29. dubna 1874 v Epsomu. Doběhl o hlavu druhý za Cachmere. Stalo se však, že tito dva hřebci do sebe během závodu narazili. Komise však uznala, že Galopin byl tímto poškozen a připsala mu vítězství.
Galopin rychle prokázat své kvality v dalších dvou startech. V Ascotu doslova převálcoval tříletou klisnu Slumber, když jí utekl o pět délek. Je pravda, že klisna nesla 123 liber a Galopin pouze 100, ale další den vyhrál přesvědčivě i se 131 librami.
Batthyány nechal Galopina odpočívat až do říjnových dostihů v Newmarketu. Dostih, který si vybral pro svého koně, byl Muddle Park Plate. Galopin, který se léčil z drobného zranění, doběhl třetí za Plebeian a Per Se. Plebaian takto zvítězil v prvním a posledním startu své kariéry. Později se jeho jméno proslavilo prostřednictvím jednoho z Galopinových nejlepších vnuků, St. Frisquin. Plebeian byl totiž otcem St. Fisquinovy matky.
Galopin dokončil sezónu vítězstvím v menším dostihu a jeho bilance byla 5 vítězství ze 6 startů. Jako tříletý vyběhl Galopin jen pětkrát a pokaždé vyhrál. Na dráze se neukázal až do Derby. Absolvoval pouze soukromý match proti znamenité klisně Stray Shot, které poskytl výhodu deseti liber a nechal ji za sebou o osm délek.
Galopin startoval v Derby, ale byl na tom zdravotně velmi špatně. Noc před závodem, dostal nedopatřením napít velmi studené vody a do rána onemocněl. John Dawson se obával říct to Batthyánymu, protože jeho srdce bylo velmi slabé. Dawson se bál, že tato zpráva by mohla Batthyányho i zabít. Zabalil tedy hřebce do přikrývek a doufal, že vše dobře dopadne... V Derby s žokejem Jackem Morissem pak odstartoval jako favorit. Dlouho cválal na konci pole, v tattenhamském rohu vyběhl značně zeširoka, přesto však pamětihodným závěrem minul všechny soupeře a modrou stuhu získal.
14 dní po triumfu nad klasickými vytrvalci zesměšnil pro změnu přední sprintery v Ascotu, kde se 126 librami vyhrál o čtyři délky. Na druhém místě doběhl hřebec jménem Dawson´s Bella, trénovaný Dawsonovým bratrem Matem a ježděn Fredem Archerem. Do St Leger nebyl Galopin přihlášen, v posledním dostihu kariéry však snadno porazil jeho vítěze Craig Millara (Blair Athol - Miss Roland).
Derby-vítěz byl obvykle populární mezi chovateli, ale Galopin zpočátku přitahoval jen málo majitelů klisen, a jeho první synové nebyli úspěšní v chovu. Byl poslán na farmu Williama Barrowa poblíž Newmarketu a jeho počáteční připouštěcí poplatek byl 100 guineí. V průběhu prvního roku v chovu připustil hřebec jen 12 klisen. Jeho první hříbata však nebyla na dráze vůbec úspěšná, proto připouštěcí poplatek klesl na 50 guineí.
Prvním výjimečným Galopinovým synem byl Galliard, favorit Two Tousand Guineas 1883. Přestože hřebec patřil jinému, tlouklo Batthyánovo srdce pro potomka milovaného Galopina s takovou intenzitou, že po desítkách let dostihových vzrušení mu nakonec vypovědělo službu. Chvíli před dostihem Batthyáni zemřel. Galliardovo nádherné vítězství o několik minut později se stalo jedním z nejpohnutějších dostihových příběhů.
Galliard Batthyánimu nepatřil, patřili mu však mnozí další Galopinovi synové. Mezi nimi i dvouletý hnědák St Simon, který však příliš nadšení nevzbuzoal, a tak ho Batthyány ani nepřihlásil do Derby 1884. St Simonova přihláška by ovšem po Batthyányho smrti propadla stejně jako přihlášky k jiným dostihům. Vévoda z Portlandu, který hřebce velmi levně koupil, ho narychlo přihlásil k několika posledním, které ještě nebyly uzavřeny. Tehdy ještě netušil, že plánuje kariéru nejpodivuhodnějšího koně 19. století…
Henry Chaplin zakoupil Galopina za 8000 guineí v červenci 1883 a poslal ho do hřebčína Blankney Stud, kde stál vedle Hermita. Galopin získal velký vliv jako plemenník, jeho potomstvo zaznamenávalo velké úspěchy a Galopin se stal šampionem plemeníků v letech 1888, 1889, a 1898.
Galopin zemřel 3. června 1899 ve věku 27 let. Ve stejném věku zemřeli i jeho děd Voltiguer a také nejlepší syn St. Simon. Voltiguer zemřel v roce 1874 a St Simon v roce 1908.
Mezi jeho nejlepší potomky patří již zmíněný Galliard (1880); Donovan (1886), vítěz Middle Park Plate a Dewhurst Plate ve dvou letech a Derby a Prince of Wales´Stakes ve třech letech; Galeottia (1892), vítězka One Thousand Guineas a druhá v Oaks; Disraeli (1895), vítěz Two Thousand Guineas; Aida (1898), vítězka One Thousand Guineas; Galicia (1898), vítězka Ascot Biennial Stakes; Galeazzo (1893), který vyhrál Rous Memorial Stakes a Newmarket Stakes a Atmah, vítěž One Thousand Guineas. Nejznámější a nejlepší však zůstává St. Simon...
Vampire (narozena 1889), byla až chorobně temperamentní klisna, která dokonce zabila jedno ze svých vlastních hříbat. Divoký temperament byl vlastní i některým dalším Galopinovým potomkům, především St. Simonovi a dědil se i do dalších generací. Vampire však dala vynikajícího Flying Fox, syna Ormeho (po Ormonde). Flying Fox vyhrál britskou trojkoruju v roce 1899.
St. Simon je bezesporu největším z Galopinových potomků. Nebudu ho tady podrobně představovat, podívejte se na jiné místo Galerie velikánů. Připomenu jen, že tento hnědák dokázal vyhrát 9 dostihů a nikdy nebyl poražen. Stal se také vynikajícím plemeníkem a dal velké množství špičkových potomků nezkrotného temperamentu...
Goletta (1894) byla velmi dobrá klisna, vyhrála Rous Memorial Stakes a pět dalších závodů, a ve věku tří let vyhrála, mezi dalšími dostihy, Ascot´s Coronation Stakes a Liverpool St. George Stakes, a ve věku čtyř let získala Princess of Wales' Stakes v Newmarketu. Její nezávodící dcera po Upas, Kelibia (1900), dala vítěze Velké liverpoolské Double Chance (1916, po Day Comet).
Donovan byl jedním z nejlepších Galopinových potomků. Dokázal vyhrát 18 z 21 startů – včetně Derby a St Leger. Ve zbylých třech dostizích se 3x umístil. O Donovanovi si povíme někdy příště v Galerii velikánů, protože je to kůň, který si to opravdu zaslouží...
Galicea (1898) byla jedním z posledních Galopinových potomků. Jako závodní kůň měla nadání. Vyhrála Ascot Biennial Stakes, ale poté se zhoršila a už nikdy neměla takové úspěchy. Jako matka byla pravděpodobně Galopinovou nejlepší dcerou. Po hřebci Alfred Cox dala tři vynikající zvířata. Po hřebci Bay Ronald dala Bayardoo (1906), vítěze více než dvaceti dostihů. Z jeho hřebčí linie pocházejí takoví koně jako Hyperion.
Galeottia (1892) zvítězila ve One Thousand Guineas...
| Galopin na dráze | ||||||||
| Rok | Stáří | Starty | 1. místo | 2. místo | 3. místo | Neumístěn | Výdělek | Měna |
| 1874 | 2 | 6 | 5 | 0 | 1 | 0 | 1 805 | Ĺ |
| 1875 | 3 | 5 | 5 | 0 | 0 | 0 | 7 580 | Ĺ |
| Celkem | 11 | 10 | 0 | 1 | 0 | 9 385 | Ĺ | |
| Vaše reakce k článku |
| K tomuto článku ještě nebyla přidána žádná reakce ... |
