Se strýcem Václavem (Foto: M. Klingorová)
"Čahoun", který se navzdory své výšce do sedla umí elegantně poskládat, měl profesní dráhu jednoznačně určenou ještě v době, kdy "chodil po houbách". Ve společnosti koní žilo celé příbuzenstvo těšanského rodáka a tak by bylo proti veškeré logice, aby se věnoval něčemu jinému. V moravských Šinkvicích chodil od raných dětských let s tatínkem na tréninky a prvním jezdeckým krůčkům na hřbetě poníka jej učila maminka. V osmi letech přišli na řadu "velcí koně". V dostizích zpočátku jezdil jako amatér a svůj první životní start absolvoval na Tulipě ve Velké Chuchli v dubnu roku 1995. Premiérové vítězství zaznamenal již o tři měsíce později na slušovické dráze v sedle Verama.
Skromný mladík s nesporným talentem brzy zjistil, že otcova stáj je mu poněkud těsná a tak se poohlédl po větším zázemí. Jinde, než u strýce Václava hledat nemusel. V Tochovicích, kam v roce 1998 nastoupil, jezdil společně s Ivanem Kubem a Petrem Kubíkem a od nich se bylo co učit. Když se k tomu všemu připočítají ještě strýčkovy rady týkající se taktiky v dostihu, slibná kariéra na sebe nenechala dlouho čekat.
Stačí připomenout St.Leger roku 1997. Tehdy dostal důvěru trenéra (strýce Václava) i majitele (stáje Centrotex) a byl angažován do sedla náladové bělky Librilly. A možná kvůli tomuto faktu mezi favority nepatřili. Ale nádherný souboj trojice klisen Ketlin, Nory Jeane a Librilly v cílové rovince diváky doslova zvedl ze sedadel. Horké favoritce Noře Jeane tak o nos unikl zisk Trojkoruny a sedmnáctiletý Jiří se po napínavých 2:57 min (díky rychlému tempu v rekordním čase) stal nejmladším českým jezdcem, který vyhrál klasický dostih.
Od roku 2001, kdy dosáhl na titul žokeje, patří k nejužší tuzemské špičce.
Díky svému vytříbenému stylu, dokonalému přehledu v průběhu dostihu a naprosté spolehlivosti neustále trvá zájem trenérů a majitelů o jeho služby. Z více než osmi stovek dostihů, které pro Václava Chaloupku odjezdil, se mu dařilo především se Sammetsmanem, s nímž triumfoval v sedmi jedničkových testech. Tmavý hnědák si jeho přízeň získal nejenom výkony na dráze, ale také skvělým charakterem. Jeden druhého znali velmi dobře, byli partnery i při všední práci. S "rodinnými" klisnami Kertou, Toinette a Portou Coeli opanoval třikrát Cenu Masise. Malý šok připravil odborné veřejnosti neočekávanou vítěznou jízdou na Tiznitovi v Gomba hdcp v roce 2001, podobně reagovaly tribuny i ve Velké dubnové 2003, kdy byl jeho partnerem Monte Carlo.
Dva cenné triumfy vyjezdil trenérovi Vinklárkovi v Ceně prezidenta (2003 a 2005) s drobnou hnědkou Ketty Sharp, taktickým vedením dvouletého Florestana v Ceně zimního favorita 2005 zajistil cenný triumf pro trenéra Votavu.
V posledních sezónách tvořil sehranou dvojici s Torlusem, německým importem "sousedního" trenéra Zdena Koplíka z Tušovic. Skalp Darsalama v Ceně města K. Vary (2005), Zambesiho ve Velké ceně Prahy (2005), Ecologically Right v Pardubické míli (2005) či Ready for Life a Mastmana ve Velké dubnové (2006), to je velice slušná vizitka.
Není žádným tajemstvím, že rovinoví jezdci většinou sní o modré stuze. Prozatím byl snu o vůni bobkového listu nejblíže při Českém derby 2006, když s hřebcem Sherentem po mohutném finiši z posledního místa skončil na 4. místě.
O rok později měl nelehký úkol – partnera pro 87. ročník Českého derby si měl vybrat ze dvou koní a rozhodování mezi Charleym a Lordem Silvanem mu připravilo asi hodně bezesných nocí. Štěstěna se tentokrát přiklonila na stranu soupeře, Jirkou odježděný Lord Silvano skončil v poli poražených a Charley doběhl pod žokejem Rájou na skvělém druhém místě. Ale i o tom je fenomén zvaný turf...
Vaše reakce k článku |
K tomuto článku ještě nebyla přidána žádná reakce ... |