Horses-Online.cz

www.serengetinesmizemrit.cz

Parsonage Farm

Monika & Dee Dee (Foto: Monika Knox-Crawfordová)

Text a foto:

PARSONAGE FARM RACING STABLES v hrabství Berkshire

Zajímáte-li se o "drby", jak to u koní chodí v cizině, krátký příspěvek zachycující život v jednom menším dostihovém středisku ve Velké Británii vám nabízím díky vyprávění Moniky Knox-Crawfordové, která si na ostrovy odskočila ze smolivecké dostihové centrály na jihu Plzeňska, kde dlouhá léta pomáhá trenérské dvojici bratrů Kubových.

Vítejte na PARSONAGE FARM, nacházející se ve vesničce East Carston v těsné blízkosti rozlehlého Lambournu a nedaleko Newbury v jižní části Anglie, necelých 100 km západně od Londýna. Působí zde Jo Davis – třicetiletá trenérka, která zkušenosti sbírala v několika stájích v Americe, kde pracovala s plnokrevníky i pólo poníky nejprve jako asistent trenéra a později ve funkci manažerky v Watership Down Stud, patřícímu Lordu a Lady Webberovým. Byla angažována také jako trenérka koní WCR – syndikátu 12 majitelů, jejichž činnost směřuje k nákupu, prodeji i tréninku vybraných dostihových koní. Kromě stáje s kapacitou 40 boxů má k dispozici vlastní tréninkové plochy i travnatou cvalovou dráhu pro rychlou práci, použitelnou v každém počasí (tzv. All Weather Gallop).

Z 18 koní v tréninku patřila k největším oporám tříletá steeplerka MY BEAUTAFUL (přezdívaná Polly), která po 2. a 3. místě byla jako perspektivní překážkář prodána do USA. Její místo zaujal sedmiletý MEEHAN majitele Johna Marriotta, trojnásobný vítěz na drahách ve Worcesteru a Ludlowu, v jehož sedle se kromě Seana Currana několikrát objevil i nám z Pardubic dobře známý Paul Carberry. Za zmínku stojí ryzák BLUE, dvouletý syn plemeníka Tobbougga se srdíčkem na čumáku, kterého jako ročka na dražbě v Newmarketu vydražil West Country Racing Syndicate. Jeho děda je Bluebird, který se u nás zviditelnil jako otec bílého rychlíka Blueridge Dancera. Některé čtyřnohé obyvatele stáje si můžete prohlédnout na fotografiích z archivu Moniky.

CHOD STÁJE

Ve středu a v sobotu většinou přijíždějí žokejové na rychlou práci, často je zde v akci k vidění Sean Curran, který trénuje ve středisku ve Swindonu, Marc Goldstein či Gery Supple.

Většinou je preferováno ozkoušení koně jezdcem, který má být jeho partnerem v samotném dostihu. Uváděná praktika se osvědčila třeba u Eddieho Creightona, který si dopředu "osahal" klisnu My Beautaful s výsledným efektem druhého a třetího místa.

Ve zdejší stáji se často u závodních koní provádí sonografické vyšetření končetin a plic, docela často se kove. Dvoutýdenní intervaly tu nejsou výjimkou. V zimě jsou koně stříháni, takže na noc na sobě mají i tři deky. Zajímavostí je používání nejrůznějších typů udidel a nánosníků – od křížového po mexický nánosník, na několika jedincích je k vidění hackamore nebo jsou uzděni udidlem tenčím než drát...

Většina koní je drezúrně přiježděných, protože Jo hodně dbá na vizuální efekt. Podle ní se má kůň cestou na start nést a necaplovat. Celkově jsou její svěřenci vychovaní, nelekaví a už dvouletí se bez problémů chovají na silnici mezi auty jako ostřílení mazáci.

Koně jsou často pohybovaní v nevelké ohradě ("Pen Loose Schooling") na bázi jakéhosi lonžování na volno, ale hřebci a mladí koně jsou klasicky lonžováni. Ti, kteří momentálně absentují v plné závodní přípravě, většinou krokují na silnici.

Po práci chodí většina koní do výběhu, některé z klisen pospolu. Jenom rošťácká Polly má s odpočinkem na volno konec, poté, co navedla další klisny, aby přeskočily do sousedního výběhu s v něm způsobily pořádný rozruch...

Téma krmení ve zdejší stáji může na někoho působit rozpačitým dojmem. Senáž, která pro všechny koně vydrží zhruba dva dny a stojí něco kolem 40 liber, je docela drahým "špásem". Navíc nedělá dobře koním, kteří se potýkají s problémy s dýcháním nebo krvácivostí. Jádro (klasický oves ovšem ve zdejších fankách nenajdete) je servírováno ráno a večer včetně nejrůznějších doplňků, vitamínů, elektrolytů, mrkve a oleje.

HISTORIE

Parsonage Farm Stables se opírá o bohatou minulost, místo je spjaté s trenérskými veličinami jakými jsou Gay Kindersley či Stan Moore, jenž se se svými svěřenci odstěhoval nedaleko do Upper Lambournu v roce 2006, tedy do míst, kde jeho předchůdce Fred Winter dokázal připravit vítěze Gold Cupu, dvojici vítězů Velké národní a ve třech případech je jako vítězný trenér uváděn také ve statistikách The Champion Hurdle.

Před 100 lety nesla vztyčený prapor dostihového pulsování v East Garstonu vysoko nad vesnicí postavená Pounds Farm. Pod vedením trenéra Lorda Stalbridge se stala známým tréninkovým střediskem. Když v roce 1934 zdravotní stav donutil Stalbridge k rozprodání koní až na jednoho, zdálo se, že je s jeho věhlasným uměním konec. O tři roky později byl však schopen trénovat už 13 koní a jeho vytrvalá píle byla korunována vítězstvím svěřence Bogskara v Grand National Steeplechase v Aintree. Bohužel v době, kdy Británii pohltila válka. Z té se po leteckém náletu nevrátil Bogskarův jezdec Mervyn Jones a po smrti samotného Stalbridge v roce 1949 jeho stáj osiřela.

Trénink dostihových koní se přesunul do East Garston Village, konkrétně pak do dvou míst - Parsonage Farm a Mabberlys Racing Stables, kde dnes "šéfuje" Eddie Creighton spolu se svými syny Eddiem, Shanem a Alanem. Rozvětvená irská rodina tady zakotvila po několika letech strávených ve Španělsku. K dalším nepřehlédnutelným sousedům patří i trenér Pat Murphy, působící v Glebe House Stables. K jeho nejúspěšnějším koním se ve výčtu 140 jmen řadí několikanásobný premiant Patsy Grimes nebo Mislead, famózní vítěz z Goodwoodu či mnohonásobný vítěz Witney de Bergerac.

V 60. letech minulého století dostala Parsonage Farm novou podobu. Gay Kindersley zde nechal vybudovat dvě nové cvalové dráhy a tahle novinka mu v sezóně 1973-74 pomohla k mimořádnému úspěchu, když se 14 koňmi slavil 22 triumfů. Dodnes populární a respektovaný trenér se skvělým charakterem svou živnost ukončil v roce 1990 a Personage Farm byla prodána farmáři Billu Tullockovi, který nejprve využíval trenérské práce Marka Ushera (1990-93), následně v jeho službách dva roky působil Menin Muggeridge a zlatým hřebem bylo získání Stana Moora. Ten trénoval na 40 koní a vyprodukoval 50 rovinových i překážkových vítězů.

LAMBOURN – vesnice koní

Celá oblast The Lambourn Valley je nazývána "údolím dostihových koní". S počtem něco kolem dvou tisícovek koní je jedním z nejdůležitějších tréninkových center Anglie.

K dispozici je zde velké množství tréninkových ploch (celkový počet přesahuje číslo 50) všech typů povrchu, terénních nerovností i délky, na kterých se prohánějí rovinoví koně i steepleři. Těm navíc ke zdokonalení techniky skoku slouží i rozmanité cvičné překážky. Speciálně pro mladé koně je určena dráha koncipovaná tak, aby co nejméně zatěžovala jejich pohybový aparát. K nezbytnému komfortu patří i dva bazény pro čtyřnohé atlety a veterinární klinika.

Každoročně se v Lambournu počátkem dubna koná "Den otevřených dveří". Během slavnosti, které se zúčastňují až desetitisíce návštěvníků, mohou zájemci nahlédnout do království některých tamních trenérů a podívat se, jak dostihoví koně žijí a pracují. Soužití koňařů s ostatními obyvateli oblasti je zřetelné a zároveň prospěšné oběma stranám.

Hodnocení Vaše známka: nehodnoceno
Známka: 1,5 Známkovalo: 11 lidí 1 2 3 4 5
Známkujte jako ve škole !
Galerie obrázků - Parsonage Farm
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Bella
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Fen
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Jake
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Dee Dee
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Lockstone Lad při volném pohybování
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Lowe Go
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Shrine Mountain
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Moni a Blue
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Moni a Meehan
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Moni a Molly
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Moni, Blue, Alex a Logi
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Pohled od stájí
Foto: Monika Knox-Crawfordová
Popis: Stáj
 
Vaše reakce k článku
Datum poslední změny: 30. června 2008