Toto poměrně mladé plemeno vzniklo křížením koní brabantských s místními holandskými koňmi a s příležitostným přílivem krve koně ardenského. Oficiálně bylo uznáno v roce 1914, kdy vznikla Společnost pro chov holandského chladnokrevníka. V době prvního vydání plemenné knihy v roce 1924 byl upřesněn standard. Nejlepší jedinci jsou předtím, než se zařadí do chovu, podrobeni zkouškám, při kterých se sladuje jejich tělesná stavba, pracovní výkon, plodnost a shoda se standardem.
Holandský chladnokrevník je mohutný a silný kůň. Jeho hlava má rovný profil a živý výraz. Silný a krátký krk nasedá na pozoruhodně široký hrudník. Má svalnatá bedra a záď, svažující se k ocasu, který se buď kupíruje, nebo vyvazuje nahoru. Nohy má krátké a pevné, s bohatým rousem. Ve zbarvení převládají ryzáci, různé odstíny hnědáků, vraníci nebo bělouši. Výška se pohybuje kolem 170 cm.
Povaha tohoto koně je přívětivá, poddajná, podobná svému blízkému příbuznému ardenovi. Je velice vytrvalý, v tahu neuvěřitelně silný. Je houževnatý, a vzhledem k tomu, že dobře využívá potravu, je i ekonomicky nenáročný. Na svou velikost se pohybuje neobyčejně lehce a elegantně. Je dlouhověký a často se dožívá třiceti i více let.
Holandského chladnokrevníka je možné často vidět tradičně ozdobeného na přehlídkách a zemědělských výstavách. Ve městech se používá k tahání pivovarských vozů nebo jiných těžkých nákladů, což slouží hlavně reklamním účelům. Je oblíbený také jako masné plemeno.
| Vaše reakce k článku |