Horses-Online.cz

Krmení poníků

Zdroje informací:

Léto:

Stejně jako pro "velké koně" i pro poníky je nejpřirozenějším způsobem krmení pastva. Pastvina nebo výběh určený k pastvě musí být dostatečně velký, aby tráva stačila dorůstat. Poníci raději spásají kratší trávu, která je chutnější a měkčí než stará, dlouhá, je užitečné pastvinu rozdělit na několik dílů. Samozřejmostí pastviny je důkladné oplocení s výškou horního břevna takovou, aby poníka nelákala k přeskočení. Spodní břevno musí být v takové výšce, aby poník nemohl podlézat. Břevna se ke kůlům přitloukají vždy zevnitř, aby se poník natahující se za lepší trávou přes ohradu, břevna nevytrhnul tlakem.

Velikost výběhu závisí na velikosti poníka i na kvalitě porostu. Maličkému shetlandovi může dostačovat 0,2 ha, velkému poníkovi 2x větší plocha. Pokud máme větší plochu, je dobré využít část k usušení na seno. Jinak části určené k přímému spásání pravidelně střídáme, spasenou část dosekáváme a rozhrabujeme trus.

Důležité je zajistit poníkovi na pastvině vhodné napajedlo, například u branky zavěšený kbelík, který je samozřejmě nutné pravidelně doplňovat. Část pastvy by měla být řešena tak, aby se měl poník kam schovat před sluníčkem. Např. strom, větší keř, nebo k tomuto účelu zbudovaný přístřešek. Nemáme-li ani jedno, je lepší poníka přes největší tepla v poledne zavřít do stáje.

Poníka pouštíme na pastvu ráno a do stáje odvádíme večer. Pokud necháme poníka venku 6-8 hodin, určitě se dostatečně nasytí, i když podle své přirozenosti střídá pastvu s jinými činnostmi. Samozřejmě je možné ponechávat poníka na pastvě celý den i noc, určitě mu to vadit nebude.

Může se stát, že disponujeme pouze malými plochami, nebo plochami, které se z různého důvodu nehodí k oplocení. V takovém případě můžeme volit pasení poníka na vodítku pod naším dohledem. Nebo můžeme poníka naučit, aby se pásl přivázaný ke kolíku. Tento systém je výhodný v tom, že poník spásá rovnoměrně bez nedopasených míst. Nevýhodou se může stát, že se např. poník lekne, vytrhne se a uteče. Proto raději volme místo, kde můžeme poníka několikrát za den zkontrolovat a také místo, odkud by poník při případném útěku a návratu domů nemusel přebíhat silnici. Úvazek musí být co nejpevnější a dlouhý dle potřeby. Je dobré se přesvědčit, kam až úvazek dosahuje, aby se poník např. nezamotal do křoví, nebo nespásal pole. Na konec úvazku je dobré pořídit řetízek, který leží na zemi a zabrání tak poníkovi zamotat se nohama do úvazku.

K zelenému krmení (pastvě) postačí poníkovi dostatečné množství kvalitní vody a případně krmná sláma, kterou mu necháme k dispozici přes noc ve stáji. Pokud je pastva dostatečná, poník prospívá, i když pravidelně pracuje. Ovšem kdyby poník pracoval více než 4 hodiny denně, pak by už samotná pastva nedostačovala a musel by dostávat i v létě jadrné krmivo, a to už jen z toho důvodu, že by neměl dostatek času se řádně napást.

Zelené krmení můžeme poníkovi dávat i ve stáji v množství cca 5 - 10 kg pro malého poníka a 10 - 20 kg pro velkého poníka na den. Obvykle posečený porost poník nepřebírá a sežere i plevel, kterého by si na pastvě ani nevšimnul.

Zima:

V zimě krmíme asi 3 - 5 kg sena, zase v závislosti na velikosti poníka a kvalitě sena. Seno můžeme míchat s krmnou slámou z obilovin a luskovin. Vitamíny doplníme zkrmováním jablk, mrkve nebo řepy. Můžeme krmit syrové i vařené brambory, jádro nahradit krajícem chleba nebo jiným tvrdým pečivem. Z obilí používáme nejčastěji oves, ale můžeme ho nahradit např. ječmenem, pšenicí a kukuřicí. Vhodný je také šrot ze všech těchto zrnin. Dávky: 0,1 - 0,5 kg.

Vhodné je podávat vlažný nápoj z vařených brambor, šrotu a vody. Výhoda spočívá v tom, že poník jádro nerozhází a dobře využije. Můžeme do nápoje přidat různé vitamíny, sůl, případně i léčiva k odčervení apod. Březím klisnám a klisnám po porodu přidáváme do nápoje lněné semínko.

Jablka, mrkev a řepu raději nakrájíme na malá sousta. Vše musí být samozřejmě nezávadné - bez plísní a hnilob. Využít lze i netradiční krmiva jako jsou plevy, různou zeleninu, ovoce, větvičky stromů, některé zbytky z kuchyně, podle toho, co zrovna máme k dispozici. Zde ovšem platí zásada, že takováto nevyzkoušená krmiva podáváme pouze v malém množství. Velký pozor dáváme při zkrmování koštálové zeleniny, hrachoviny apod. Za dietní krmivo považujeme mrkev a seno - u nich nehrozí žádné nebezpečí při překdočení vhodné dávky, maximálně nám poník ztloustne.

Užitečné je sledovat projevy poníka, např. když olizuje zeminu nebo žlab, pravděpodobně mu chybí minerály nebo sůl.

Velikost krmné dávky:

Velikost krmné dávky samozřejmě závisí na velikosti poníka, ale také na jeho věku. Větší nároky budou mít rostoucí hříbata, březí klisny a klisny s hříbaty. Pokud poník intenzivně pracuje, také bude mít větší nároky na krmivo. Sami poznáme, v jaké je poník kondici, hubenému poníkovi přidáme více jádra, naopak tlustému poníkovi ubereme jádro a přidáme seno a také pohyb. Je nutné udržovat rozumnou rovnováhu mezi přijímaným krmivem a vykonanou prací. Ať máme sebelépe vychovaného poníka, při nečinnosti a vydatném krmivu bude živější, hůře jezditelný a ovladatelný. Takový poník pak nebude dobrým partnerem pro děti, které se učí jezdit, bude se těžko zapřahat, vyvádět ze stáje, stavět na zadní, poklusávat. Zde pomůže upravit krmné dávky, lonžovat, pouštět do výběhu.

Hodnocení Vaše známka: nehodnoceno
Známka: 1,5 Známkovalo: 137 lidí 1 2 3 4 5
Známkujte jako ve škole !
Vaše reakce k článku
Datum poslední změny: 14. června 2004