Americký klusák je přední světový závodní kůň, běhající v zápřeži, a ve své vlastní zemi je ceněn stejně jako špičkový plnokrevník. Ve Spojených státech jsou klusácké dostihy, co se popularity týče, na druhém místě, hned za rovinnými dostihy plnokrevníků. V mnoha evropských zemích, zejména Rusku, jsou klusácké dostihy vůbec nejoblíbenější. V Itálii se chová daleko více klusáků než plnokrevníků...
American Standardbred
Název Standardbred byl použit poprvé v roce 1879 a vyjadřuje zásadu, že při zápisu do plemenné knihy musí každý špičkový klusák podstoupit přezkoušení standartní rychlosti. Tento standard byl původně tři minuty, později dvě minuty 30 sekund na míli. U mimochodníků, kteří jsou rychlejší, požaduje standard čas ještě o pět sekund lepší. Dnes je rychlost nižší než dvě minuty na míli celkem běžná.
Americký klusák byl vyšlechtěn koncem 18. století ve východních státech USA,
zejména v Appalačském pohoří. Zakladatelem plemene byl anglický plnokrevník Messenger, kůň
vynikajícího původu po všech třech arabských plemenících. Dalšími předky byla
americká plemena, především morganové a kanadští a narrangasettští mimochodníci.
V roce 1788 byl do USA dovezen anglický plnokrevník Messenger. V Anglii úspěšně závodil v rovinných dostizích. Podobně jako první plnokrevníci, i on měl klusácké vlohy, zděděné po starých norfolských cestovních koních. Messengerův rodokmen, který je v prvním svazku General Stud Book (plemenná kniha anglického plnokrevníka), obsahuhe krev všech tří arabských plemeníků, zakladatelů plnokrevníka, a to především Godolphina. Messenger prožil 20 let v různých hřebčínech v Pensylvánii, v New Yorku a New Jersey a uhynul v roce 1808 a byl pochován na Long Islandu. Bylo mu 28 let. V zápřeži nikdy nezávodil, ale v rodokmenu měl několik klusáků, a tyto vlohy předával potomstvu. Jeho otec Mambrino, vnuk Sampsona po Blazeovi (praotec klusáků) byl klusákem a jeho majitel, lord Grosvenor, kdysi vsadil 1 000 sovereignů, že tento kůň dokáže klusem urazit 14 mil za hodinu. Messenger připouštěl všechny typy klisen včetně morganů a kanadských a narrangasettských mimochodníků, kteří dnes již neexistují. Díky tomu se do chovu dostalo mnoho koní s mimochodem. Tato schopnost pocházela jak z anglických zdrojů, tak z kmene španělských genetů, kteří v Americe přežili v potomstvu španělských koní dovezených v 16. století conquistadory. Právě tito španělští geneti vynikali hladkým mimochodem, který je dnes u amerických klusáků přednostně požadován. V Americe jsou mimochodníci v poměru k ostatním klusákům 4:1.
Druhou linii založil Clay, potomek berberského hřebce, dovezeného z Tripolisu v roce 1820. Nejvýznačnějším představitelem amerického klusáka byl Hambletonian, narozený v roce 1840, který se považuje za hřebce zakladatele současného amerického klusáka. V letech 1851 - 1875 se stal otcem 1 335 potomků. Hambletonian byl blízce příbuzný Massengerovi po matce, ale měl i krev Claye. Mezi potomky Hambletoniana bylo mnoho vynikajících klusáků, kteří dosahovali na závodní dráze skvělých výkonů, i když on sám nikdy nezávodil. Říkalo se ovšem, že urazil míli za dvě minuty čtyřicet osm a půl sekundy. Hambletonian byl robustně stavěný. Dospělý měřil 155 cm v kohoutku a 160 cm v kříži. Jeho tělo bylo význačné mimořádně silnou zádí. Matka Hambletoniana, klisna Charlese Kenta (tehdy bylo zvykem označovat koně podle svého majitele), byla blízce příbuzná Messengerovi. Své klusácké schopnosti zdědila po otci Bellfouderovi, což byl přímý potomek proslulého norfolského klusáka jménem Old Shales. Jedním z vynikajících synů Hambeltoniana byl Dexter, který v roce 1860 urazil míli za dvě minuty sedmnáct a čtvrt sekundy. Mohl se ještě zlepšit, kdyby nebyl prodán za 25 000 dolarů Robertu Bonnerovi, velkému nadšenci, který mu z morálních důvodů nedovolil závodit ani na něj sázet, a používal jej výhradně pro svoje potěšení. První, kdo zaběhl míli pod dvě minuty, byl mimochodník jménem Star Pointer, který v Readvillu v Massachusetts dosáhl v roce 1897 času 1:59.25. Předky většiny amerických klusáků jsou synové Hambletoniana, George Wilkes (*1856), Dictator (*1863), Happy Medium (*1863) a Electioneer (*1868).
Americký klusák je vysloveně sportovní kůň, určený k dostihům v zápřeži. Převážnou většinou jsou to mimochodníci, protože ti se v USA více cení, neboť jsou rychlejší než diagonální klusáci. Jsou to nejrychlejší klusáci na světě, vyznačující se pevnou, robustní stavbou a dokonalou mechanikou pohybu. Při posuzování koně je hlavní především výkon, exteriér pro toto plemeno není důležitý. Americký klusák je delší a méně elegantní než anglický klusák a těžší než americký jezdecký kůň.
Výška koně se pohybuje od 155 co 160 cm, obvod hrudi má přesahovat 180 cm a obvod metakarpu 20 cm. Celková hmotnost koně nemá být větší než 500 kg. Američtí klusáci jsou poměrně nižší a delší než plnokrevníci, mají hrubší hlavu, kohoutek nižší naž záď a vynikají především mohutným osvalením plece i zádi. Zvláštní důraz se klade na kvalitu nohou a tvrdost kopytní rohoviny, která má být "ocelová". U tohoto plemene jsou povoleny všechny plné barvy, nejčastěji jsou to hnědáci a ryzáci, vzácněji vraníci. Bílé znaky nejsou oblíbeny, i když nejsou důvodem k nižšímu ocenění koně. Tito klusáci mají velmi přímý, velmi dlouhý a vydatný chod a dovedou se soustředit na výkon mnohem lépe než jiní koně. Ovšem také tréninkové metody byly v předních klusáckých stájích dovedeny k dokonalosti, takže právem toto plemeno drží titul nejrychlejšího klusáka světa.
Americký klusák je kůň velmi houževnatý, bojovný a tvrdý, většinou vyniká i odvahou, i když ji na dráze nemůže uplatnit tak dobře jako dostihoví koně. Vzhledem k tomu, že klusáci jsou chováni ve velkých stájích a od mládí jsou podrobeni tvrdému tréninku, nemají tak dobrý vztah k člověku jako jezdečtí koně, ale jsou výkonní, poslušní a učenliví. Klusácký výcvik je velmi náročný, protože úspěch koně závisí na tom, aby ani ve vypjatých okamžicích nenacválal. Výkon je tím náročnější, že jezdčík v sulce nemá možnost koně ovlivňovat tak bezprostředně jako jezdec v sedle. Špičkový klusák nemůže být všestranný, dnes jsou klusáci výhradně specialisté, doby, kdy stejní klusáci závodili v sulce i pod sedlem, již dávno pominuly.
Americký klusák je výhradně sportovní kůň, který neslouží žádné jiné činnosti, než k závodům v zápřeži. Protože však jde o plemeno dokonale prošlechtěné, neobyčejně rychlé a výkonné, věnuje se jeho chovu mimořádná pozornost a američtí klusáci se vyvážejí do celého světa pro zlepšení výkonnosti jiných plemen klusáků. Závody klusáků jsou v USA velice oblíbené, jen maličko zaostávají za dostihy plnokrevníků a patří také k finančně nejvýnosnějším. Pochopitelně, že ceny špičkových koní dosahují astronomických výšek.
Americký klusák zastínil všechny evropské klusáky, a tak se na klusáckých závodech na celém světě setkáváme převážně se zvířaty, která mají alespoň z části americkou krev.
| Vaše reakce k článku |
