Americký honácký kůň, krátce zvaný quarter, ale leckdy popisovaný s nadsázkou jako slavný nebo proslulý koloniální čtvrtkařský závodník, se poprvé v chovu objevil v 17. století ve Virginii a v dalších osadách východního pobřeží. Tento vysoce vyhraněný typ je vedle morgana nejstarším americkým plemenem. Ve skutečnosti je sice starší než morgan, který se objevil až koncem 18. století, ale morgan je nejstarší doložené plemeno. Registr morganů byl poprvé zveřejněn v roce 1894, kdežto Americká asociace pro quartery se ustavila teprve v letech 1940 - 1941...
Plemeno dostalo název podle dostihu na čtvrt míle, kterým se bavili jeho chovatelé ve volných chvílích...
První osadníci v Novém světě zdědili koně, dovezené španělskými kolonizátory. Tehdy žila ve stádech směs španělských plemen, berberů a arabů, která se vytvořila na Iberském poloostrově během dlouhé islámské okupace. Tito koně tvořili základnu s velkými možnostmi. Když došlo ke křížení s koňmi dovezenými z Anglie, stali se základem pro nově vytvořené plemeno - amerického quartera.
První významný dovoz anglických koní do Virginie představoval lodní náklad, který dorazil v roce 1611 se 17 hřebci a klisnami. Tito koně patřili vesměs k anglickým "závodním koním", jež vytvořili kmenové stádo pro anglického plnokrevníka, který se ovšem vyvinul podstatně později. Dá se předpokládat, že tito koně byli příbuzní dnes již vyhynulým gallowayům, rychlým ponyům ze severní Británie, z kraje mezi Nithesdalem a Mullem of Galloway. Patrně zde měl svůj podíl i irský hobby, předek connemary ze západního Irska.
Quarter tedy vzešel ze směsi různých plemen, ale přitom je mimořádný svou robustní zavalitou postavou - v kohoutku měří kolem 152 cm a vyznačuje se neobyčejně svalnatými stehny.
Tito koně se používali k mnoha účelům - k práci na ranči, k objíždění stád, k tahání nákladů zboží nebo dřeva i k zápřeži do kočáru o nedělích a konečně i k jízdě. K dovršení všech kladů to byli koně skromní, spokojení s nevelkými dávkami běžného krmiva.
Přesto, že byl tak všestranný, angličtí osadníci mající zálibu ve sportu si nejvíc cenili jeho sprintu na malé vzdálenosti po výbušném startu. Koně závodili na trati dlouhé kolem 400 metrů (čtvrt míle) buď po stezce vysekané v křoví nebo na stejnou vzdálenost po cestách mezi plantážemi, popřípadě na vesnické ulici. Právě díky těmto podnikům dostal přízvisko "quarter horse" nebo "quarter-miler".
Silné a svalnaté tělo bylo přímo ideální pro tuto formu dostihu. Od roku 1656 se dostihy quarterů ve Virginii stabilizovaly a staly se natolik oblíbenými, že se plemeno začalo považovat za nejrychlejšího běžce na krátkých tratích. Později, když byl do USA dovezen plnokrevník, se začaly stavět oválné závodní dráhy a zavedly se také dostihy na delší tratě. Výsledkem bylo, že popularita čtvrtmílových sprintů upadla a za krátký čas byly tyto dostihy ve východních státech zcela zrušeny - nyní jsou však dostihy quarterů opět populární.
Quarter se přestěhoval na západ, kde z něj rychlost, vyváženost a obratnost udělaly dokonalého kovbojského koně. Pohyboval se tak rychle, že se o něm říkalo, že se v plném trysku "dokáže obrátit na čtyráku a ještě vám vrátí drobné". Plemeno vynikalo při práci na dobytčích stezkách a také v tradičních disciplínách rodea.
Existuje celkem dvanáct hlavních rodů quartera, jejichž kořeny tkví ve dvou nejdůležitějších hřebcích - zakladatelích tohoto plemene - byli to Janus a Sir Archy. Janus, kůň dovezený z Anglie, uhynul v roce 1780 a svým stejnojmenným synem založil velkou linii Printer, která je dodnes jednou z nejvýznamnějších. Sir Archy, syn vítěze prvního anglického dervy Diomeda, se podílel také na vzniku amerického jezdeckého koně. Od něj lze sledovat rody Shiloh, Old Billy, Steel Dust a Cold Deck a také dva nejlepší a nejdůležitější plemeníky 20. století, Joe Baileye a Petera Mc Cue, jeho potomky.
Díky svým kvalitám se quarter rozšířil po celém území USA a jako kovbojský kůň se stal nejpopulárnějším plemenem na světě. Jeho plemenná kniha má také největší počet zápisů, 3,7 milionů jedinců. Quarter se chová kromě USA v dalších 40 státech všech kontinentů.
Tento sprinter mezi koňmi dosahuje výšky v kohoutku 145 - 163 cm. Quarter nemá, anebo nemusí mít tak dlouhou hlavu jako plnokrevník. Hlava je spíše krátká a široká, s malým chřípím a v každém případě ušlechtilá. Oči jsou velké a jsou posazeny poměrně daleko od sebe, uši jsou středně velké a pohyblivé. Hlava nasedá na krk v úhlu 45°. Žuchvy nesmějí být široké. Krk je dost dlouhý, pružný, nesmí být obloukovitý ani mít tukový hřebem - to by stěžovalo práci. Kohoutek je vynikající pro jezdeckého koně, je výrazný a sedlo drží pevně na místě. Tělo je kompaktní, hrudník široký a hluboký, hřbet krátký, silný. Trup je harmonický, hloubkové a šířkové rozměry hrudníku jsou optimální. Žebra jsou vyklenutá. Těžká svalnatá stehna a bérce dodávají zvířeti robustní vzhled, jenž je pro plemeno typický. Ovšem kříženci s plnokrevníkem už tento znak mají silně potlačen. Záď je typicky těžká, svalnatá, dostatečně hluboká a široká. Kupodivu štíhlé nohy jsou suché, čisté, mají velmi kvalitní klouby a krátké spěnky. Karpální klouby jsou široké, ploché a nízko nasazené. Je důležité, aby spěnky byly šikmé - asi 45° - rovné spěnky by totiž nevydržely dynamický pohyb tohoto plemene. Stehenní kost je velmi hluboká - je to nejširší část těla. Břicho je delší než než hřbet a nesmí být příliš vpadnuté, aby nenarušilo kompaktní linii obrysu. Kopyta jsou kulatá a otevřená. Běžná barva je ryzá, ale přijatelný je jakýkoliv jednobarevný odstín. Barvy viz obrázek...
Honáčtí koně mají vrozený "kravský smysl" a jsou schopni předvídat pohyby dobytka. Plemeno je známo svou příjemnou povahou a ušlechtilostí a proto se používá pro celou řadu činností.
Původně všestranný kůň se stal specialistou na práci s dobytkem, protože má úžasná smysl pro rovnováhu, obratnost a cit pro zacházení se zvířaty. Dnes se předvádí při rodeu a stále soutěží na krátkých tratích. Je to oblíbený kůň pro terénní a rekreační ježdění. Dostihy quarterů jsou dnes v USA stále populárnější a výhry často dokonce přesahují ceny z dostihů plnokrevníků. Tyto dostihy také přispěly k většímu počtu křížení s plnokrevníky, ovšem plemeno tak ztrácí svůj "buldočí" charakter. Dnes honácký kůň zažívá velkou renesanci ve westernovém stylu soutěží, jako jsou závody kolem barelů atd.
Wimpy byl chován na King Ranch v Kingsville v Texasu. Roku 1941 se stal šampionem hřebců. Stal se nesmrtelným ve světě qarterů a bylo mu přiděleno číslo 1 v registru AQHA. Byl vynikajícím plemeníkem, jehož potomky byli výborní hřebci i klisny. Během svého pobytu na King Ranch zplodil 170 hříbat, která byla zaregistrována v AQHA.
King je považován za největšího koně své doby. Stal se jedním ze "základních kamenů" chovu qarterů. Založil dynastii - dal 20 AQHA šampionů a mhoho dalších významných koní tohoto plemene. King uhynul roku 1958 na srdeční infarkt. Dnes Kingovy potomky najdeme v jeho třetí, čtvrté a páté genaraci. Podle tohoto koně byl stanoven i standard plemene užívaný po celé desetiletí.
V ranných letech chovu amerického quartera byl Leol znám především jako neuvěřitelně rychlý kůň. Pozděj získal pověst vynikajícího otce. Mezi jeho potomstvem bylo mnoho špičkových koní. Nikdo to neví jistě, ale Leo údajně zvítězil ve 20 z 22 dostihů jeho kariéry. Ať je to pravda nebo ne, Leo zůstane hřebcem, který především obohatil a vylepšil chov quartera.
Ačkoli Doc Bar (matka: Dandy Doll, otec: Lignting Bar) nebyl chován jako kůň pro práci s dobytkem, způsobil převrat v chovu koní k tomuto účelu. Doc Bar se byl chován s předpokladem rychlosti v dostizích, ale vyhrál pouze 95 dolarů ve čtyřech startech. Sice nebyl dobrý v dostizích, ukázal se jako vynikající otec, jehož potomci zářili v cuttingu, ale i v reiningu či western pleasure.
Go Man Go ovládat dostihovou scénu amerických qarterů tak jako žádný jiný qarter v historii. Vhodně pojmenovaný Go Man Go (Do toho!) se narodil roku 1953 a ačkoli žádný z jeho rodičů nezávodil, on sám brzy na dráze prokázal, že má schopnosti šampióna. Ve své kariéře Go Man Go vyhrál mnoho dostihů. 3x byl jmenován šampionem a získal mnoho dalších titulů. Vytvořil také spoustu světových rekordů. Bezesporu je jedním z největších koní ve světě dostihů qarterů.
Snad žádný závodní americký quarter neměl velkolepější a diskutabilnější dostihovou kariéru než právě Easy Jet. Během své dvouleté sezóny vyběhl do závodu 26 krát, což je velmi vysoký počet na tak mladého koně. Navzdory kritice však 22 z těchto závodů vyhrál a stal se šampionem 2-letých hřebců. Na dráhu se vrátil znovu jako tříletý opět s velikými úspěchy a stal se šampionem 3-letých hřebců. Z dostihové dráhy odešel s 38 dostihy na kontě, ve kterých získal 27 prvních míst, 7 druhých a dvě třetí. Jako plemeník byl Easy Jet stejně působivý. Ke konci roku 1993 jeho přímé potomstvo vydělalo na dráze více než 25 milionů dolarů. Easy Jet zplodil více než 1 500 hříbat…
Dash For Cash je pravděpodobně největší dostihový kůň v historii dostihů qarterů. Jeho statistiky mluví za vše. V letech 1976 a 1977 se stal světovým šampiónem a vyběhl dva traťové rekordy. Vyhrál 21 z 25 startů. Doběhl na prvním nebo druhém místě ve všech dostizích, ve kterých startoval kromě jednoho. Zplodil 1 353 hříbat a tím se stal žijící legendou. Jeho potomstvo vydělalo na dráze více než 37 milionů dolarů.
S výdělkem 2 126 309 dolarů během své dostihové kariéry je Refrigerator jediným koněm v historii dostihů qarterů, který překročil hranici 2 milónů dolarů na výhrách. V šesti sezónách tento valach vyhrál 22 z 36 závodů.
Valach Plain Justin Bar byl vybrán pro roli koně "Cisco" ve slavném filmu Tanec s vlky s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Plain Justin Bar přesně zapadl do role věrného přítele, který však ve filmu umírá. Zvířata umírající ve filmech vždy dokážou dojmout diváky až k slzám...
Mezi milovníky koní jsou čtyřnohé hvězdy často populárnější než jejich lidské protipóly. To je zajisté případ amerického quartera Docs Keepin Time, hvězdy filmu Černý krasavec. Hřebec se stal z neúspěšného dostihového koně nejvyhledávanějším koňským umělcem. Během natáčení musel zahrát mnoho pádů, práci bez jezdce a dokonce i přikyvování a otřásání se. Jedna zvláště komplikovaná scéna byla, když Černý krasavec zůstal uvězněný v hořící stáji. Byl potřen speciálním ohnivzdorným gelem. Kromě Černého krasavce hrál i Blacka (Černého) v populární sérii Černý hřebec, která diváky zvláště chytla za srdce. Zahrál si také roli Gullivera ve filmu Zaříkávač koní Roberta Redforda.
Na jaře roku 1998 se v kinech objevil jeden z nejnáročnějších filmů s koňmi v hlavních rolích za poslední roky - Zaříkávač koní. Ve filmu se objevilo 17 různý quarterů, hlavní roli Pilgrima ztvárnil neregistrovaný quarter Hightover. Role vyžadovala koně dokonale zvyklého na ruch spojený s natáčením filmu a Hightower tyto požadavky dokonale splňoval.
| Vaše reakce k článku |