Brigadier Gerard (Jezdectví)
Brigadier Gerard (4.3.1968 - 1989) | |||||||
Queen´s Hussar (1960 - ?) | La Paiva (1956 - ?) | ||||||
March Past (1950 - ?) | Jojo (1950 - ?) | Prince Chevalier (1943 - ?) | Brazen Molly (1940 - ?) | ||||
Petition | Marcelette | Vilmorin | Fairy Jane | Prince Rose | Chevalerie | Horus | Molly Adare |
Roku 1945 jistý pan John Hislop (budoucí majitel Brigadier Gerarda a mimo jiné také skvělý jezdec) koupil babičku Brigadier Gerarda na zimní dražbě v Newmarketu. Tou klisnou byla pětiletá Brazen Molly a stála 400 guineí, což rozhodně nebyla pro korespondenta listu Observer, kterým Hislop byl, malá částka. Tato klisna v době války neběhala a v době koupi byla jalová. Brazen Molly byla polosestrou dvou velkých vítězů z války, a to Fearless Fox a Challenge. Oba tito hřebci obsadili také druhá místa v St. Leger.
Brazen Molly měla během 10 let až do své smrti 8 hříbat, z toho 8 hřebců a 3 klisny. Vzhledem k tomu, že J. Hislop neoplýval penězi, choval tato hříbata za finanční spoluúčasti známého odborníka P.D.Dennise. Prvním hříbětem byl hřebec Flower Dust po Pink Flower, který byl později prodán jako plemeník do Indie. Nejlepší ze všech potomků babičky Brigadier Gerarda byl jistě hřebec Stokes, který dosáhl na dražbě částky 2000 guineí. Vyhrál mimo jiné Windsor Castle Stakes a byl později vyvezen do Austrálie.
Posledním hříbětem Brazen Molly byla matka Brigadier Gerarda La Paiva narozená roku 1956 po Prince Chevalier. V té době měli již manželé Hislopovi malý hřebčín. Ryzka La Paiva nebyla na dostihové dráze nejlepší. V tréninku však podávala výborné výkony, které však pro vysoký temperament a slepotu jednoho oka nemohla potvrdit na dráze. V chovu se však uplatnila skvěle. Všech jejich 6 hříbat bylo úspěšných na dostihové dráze. Brigadier Gerard je jejím 5. hříbětem.
Otcem Brigadier Gerarda byl Queen´s Hussar. K výběru tohoto hřebce pro La Paivu vedly Hislopa následující důvody. Mnoho koní rodiny Pretty Polly, ke které La Paiva patří, se vyznačovalo měkkými spěnkami. La Paiva sama sice tento problém neměla, přesto však zde byla obava. Queen´s Husaarova rodina se naopak vyznačovala neobyčejnou tvrdostí. La Paiva byla "balíkem nervů" a Queen´s Hussar patřil ke klidným koním mužské Fairway linie. Queen´s Hussar byl výborným mílařem a jeho původní taxa z 250 liber ze připouštění stoupla v roce 1972 na 2100 liber. A konečně - spojením Queen´s Hussara s La Paivou byl posílen genetický element v rodokmenu La Paivy. Prvním prvotřídním hřebcem v jejich pedigree je Pharalis. Pharalisův syn Fairway je třikrát ve 4. generaci Queen´s Hassara. Toliko důvody pro Queen´s Hassara.
A tak se 4. března 1968 v hřebčíně Egerton narodil hřebeček, jehož výkony se zapsaly velkým písmem do análů světového turfu. Tím koněm byl Brigadier Gerard, krásný hřebec, který se již v ranném mládí jevil jako příslib pro skvělou dostihovou kariéru. Všichni odborníci, kteří jej viděli, nemohli na něm najít žádnou chybu. Nejvíce mu fandil slavný sportovní umělec a sochař John Skeaping, který po jeho vítězství ve 2000 Guineas vytvořil bronzovou sochu Brigadier Gerarda v životní velikosti.
Po skvělých pracovních výkonech jako dvouletý debutoval Brigadier Gerard v Berklines Stakes vítězně s 5 délkami. Pak následovala lehká vítězství ve Washington Singer Stakes a v Middle Park Stakes. Po tomto vítězství bylo ocenění anglických špičkových koní následující: My Swallow 134, Mill Reef 133 a Brigadier Gerard 131. Tři první z dostihu 2000 Guineas však dokázali, že handicap se musí změnit. Brigadier Gerard porazil Mill Reefa a o další délku zpět byl jako třetí My Swallow. Pro odborníky nebylo žádné překvapení, že Brigadier Gerard neběžel v derby. Ukázalo se totiž, že je vynikajícím mílařem, ne však vytrvalecem. Také jeho další starty v St. James Palace Stakes, Goodwood Mile (10 délkovým náskokem před třídovým Gold Rodem) a Queen Elisabeth II Stakes potvrdily odborné mínění. Vyhrál i Prince of Wales Stakes při místním rekordu 2:06,32.
Řadu měsíců byl Brigadier Gerard v Anglii neporažen. Měl sympatie anglické dostihové veřejnosti a s velkým očekáváním se vzhlíželo k jeho střetnutí s evropským šampionem Mill Reefem, jehož stáj po porážce ce 2000 Guineas hledala pro něho vhodný dostih. Očekávané střetnutí se však nekonalo - Mill Reef utrpěl v tréninku těžké zranění, které definitivně ukončilo jeho dostihovou kariéru. V nepřítomnosti Mill Reefa vyhrál tedy Brigadier Gerard Eclipse Stakes. Tento dostih vyhrál na velmi hluboké dráze a potvrdil tak, že stav půdy nehraje roli na jeho výkon. Rekordní dotace v King Georg VI and Queen Elisabeth Stakes byla magnetem i pro Brigadier Gerarda, kde měl potvrdit svoji vysokou třídu i na vytrvalecké trati. Potvrdil, že dokáže třídou a speedem všechno. Zvítězil ve skvělém čase a porozil vynikající vytrvalce Parnella, Rivermana, Steel Pulse a další. Po patnácti startech zůstal neporažen.
Jedinou porážku utrpěl s derbyvítězem Robertem v Benson and Hedges Gold Cupu. Roberto byl třídový hřebec a nebýt toho, že ze sebe nevydával, kolik mohl a ponechával si rezervu, měl na víc. Ke smůle Brigadier Gerarda byl právě v Benson and Hedges Gold Cupu správně naladěn a... Brigadier Gerard okusil hořkost porážky. Poprvé a naposledy ve své kariéře. Posledním, osmnáctým dostihem Brigadier Gerarda byly Champion Stakes, kde zvítězil nad Rivermanem a odešel do chovu.
Jeho působení v chovu však představovalo jisté zklamání. Vynikli jen Light Cavalry (vítěz St. Leger a Champion Stakes), Chesne, Conrade In Arms, Bold Brigadier. Brigadier Gerard zemřel roku 1989 v Anglii.
Vaše reakce k článku |