Z divokých blat a vřesovišť na jihozápadě Anglie vzešla dvě velmi rozdílná plemena ponyů. Půvabný dartmoor byl během své historie poznamenán četným křížením. Prostředí, kde žil, bylo přístupné ze souše i z moře, a tak se sem dostala mnohá cizí plemena koní, která místní poníky ovlivnila. Naproti tomu exmoor, nejstarobylejší z britských horských a blatských poníků, zůstal prakticky nedotčen od prehistorických dob, protože odlehlost a nepřístupnost jeho domoviny jej chránila před vlivem cizí krve. Exmoorský pony si zachovává starovávné znaky, jako je například zvláštně tvarovaná čelist se sedmi stoličkami, kterou nemá žádné jiné plemeno.
Plemeno dostalo jméno podle vysoko položených divokých blat Exmoor v jihozápadní Anglii, které jsou jeho přirozeným prostředím.
Ponyové exmoorského typu byli známi již v římských dobách a možná dokonce i v době bronzové, kdy se používali k tahání lehkých kočárů. Zmínku o exmoorských ponících a jejich majitelích najdeme v Knize Posledního soudu z roku 1085.
V 19. století bylo vynaloženo úsilí vylepšit plemeno, ale bez velkého úspěchu. Předpokládá se, že po roce 1815 byla použita španělská krev prostřednictvím jakéhosi "strašidelného koně", který byl znám jako Katerfelto a běhal po slatinách. Občas ho chytili, ale nikdy se nezjistilo, odkud pochází. Popisují ho jako plaváka s černými nohami, ohonem a hřívou a výrazným úhořím pruhem na hřbetě.
Exmoor Pony Society byla založena v roce 1921, aby podpořila a zlepšila chov exmoorských ponyů tradičního typu. Provádění přísných přehlídek zajišťuje, aby žádný pony, který postrádá pravý exmoorský typ, nebyl zapsán do plemenné knihy. Když jsou ponyové registrováni, je jim vypálen na plece typický hvězdicovitý výžeh společnosti. Kromě toho je zde uvedeno číslo stáda a na levé straně zádě je uvedeno vlastní číslo ponyho v rámci stáda.
Svému nehostinnému a drsnému domovu vděčí tento neuvěřitelně silný a tvrdý pony za svůj osobitý charakter. Stáda ponyů žijí stále divoce, i když jsou každoročně sháněna k prohlídce.
Čistota stáda v Exmooru je starostlivě střežena chovateli a Exmoorským chovatelským svazem. Jen malý počet jedinců tohoto plemene se chová mimo blata. Ti však obvykle v jiném prostředí pozbývají svých jedinečných vlastností.
Kromě zváštní čelisti patří mezi další typické znaky exmoorského poníka výjimečné, jedinečné, shora chráněné "žabí" oči, a "ledový" ocas, na němž vyrůstají nahoře silné, krátké, vějírovitě uspořádané žíně na ochranu před sněhem. Srst je "nepromokavá".
Výška poníka se pohybuje u hřebců kolem 130 cm, u klisen kolem 127 cm. Hlava exmoora je unikátní. Tlama je typicky světle zbarvená, nozdry široké, uši krátké, hrubé a špičaté, čelo je široké a oči velké a výrazné. Hlava je trochu větší než u jiných plemen, vyplývá to z délky nosních kanálků, které umožňují, aby se vzduch před vdechnutím ohřál. Krk je dostatečně dlouhý a svalnatý. Rámec exmoorského ponyho je robustní a symetrický. Oblast hrudníka před a za předními nohami je velmi široká a hluboká, hrudní koš je hluboký a žebra pružná. Hřbet je dost rovný a v bederní krajině široký. Plece jsou mohutné, šikmé, plné a dobře napojené na kohoutek. Záď je kulatá a široká. Plemeno se vyznačuje krátkými končetinami, které jsou postavené široce od sebe a s tělem svírají pravý úhel. Fundament je úměrný tělesné stavbě, karpální klouby jsou ploché. Nohy jsou zdravé, stejně tak jako pevná kopyta. Chody jsou pravidelné, hladké a vyvážené, bez přehnaného vznosu v "kolenou". Poníci se vyznačují dobrými cvalovými a skokovými schopnostmi.
Barva je charakteristická. Poníci jsou hnědí, tmavohnědí, nebo plaví s černýma končetinama, hřívou a ohonem. Na tlamě, kolem očí, na vnitřní straně slabin a stehen a na spodní straně břicha mají světlé zbarvení. Bílé znaky nejsou povoleny. V zimě je srst hrubá, drsná a pružná, v létě hustá a tvrdá a má zváštní kovový lesk.
V době bronzové tahal exmoorský pony vozíky. Později se stal i jezdeckým koněm a sloužil jako kůň lovecký. Mezi dvěma světovými válkami sloužil jako poník pro děti. I když v tomto ohledu svou popularitu již ztratil, stále se ještě při dobrém výcviku osvědčuje jako statný a odolný pony pro ostře jezdící děti nebo dospělé menší postavy. Bez problémů se exmoorští ponyové uplatní také v zápřeži a jsou hodně vytrvalí.
| Vaše reakce k článku |
