Freiberger neboli Franches-montages je horským koněm pocházejícím z hornaté oblasti Jura na francouzských hranicích, přizpůsobeným k práci na malých horských hospodářstvích.
Jako einsiedler má i on silný normandský základ. Mnozí freibergští koně pocházejí od jednoho hřebce, Vaillanta, narozeného roku 1891. Vaillant byl pravnukem Lea I, polokrevného anglického huntera příbuzného norfolkům, který byl dovezen roku 1865. Poulette, Vaillantova bába, patřila po obou rodičích k anglonormanům znovu kříženým s plnokrevníky. Imprevu, anglonorman dovezený roku 1889, je původcem další linie prostřednictvím svého pravnuka Chasseura. Příměsi jiné francouzské, anglické a belgické krve neměly trvalý efekt a teprve po druhé světové válce založil novou linii Urus, další normandský hřebec.
Dnes se freiberger chová spolu s einsiedlerem ve Federálním hřebčíně Avenches. Jak je v Evropě zvykem, jsou i koně z Federálního hřebčína v Avenches označováni výžehem. V tomto případě se jedná o symbol Švýcarska, kříž na štítě. Mimo svou vlast se toto plemeno chová jen vzácně.
Freiberger je vysoký kolem 152 cm. Je to mohutný kůň, na němž je patrný vliv normandských koní. Hlava je poměrně malá, výraznější a připomíná ponyho. Krk je krátký, ale hezky klenutý. Záď je silná, zaoblená a dobře osvalená, široká mezi kyčelními hrboly. Ač je freiberger horský kůň, má bezvadné nohy a velmi dobrá, i když poněkud široká kopyta. Zbarven může být libovolně, povoleny jsou všechny čisté barvy. Nejobvyklejší jsou bělouši, zvláště modří.
Je to ochotný, učenlivý, čilý a vytrvalý kůň.
Po dlouhou dobu se choval pro potřeby jízdní armády, ale využíval se i jako soumar a k práci v horských zemědělských usedlostech. I dnes dlouží švýcarské armádě a je to také dobře pohyblivý tažný kůň.
| Vaše reakce k článku |
