Francie měla a dosud má celou řadu plemen poníků, z nichž mnozí jsou velmi starobylí a svérázní, avšak toto plemeno je zcela nové a jeho název Poney Francais de Selle se uplatňuje teprve od druhé poloviny 20. století. Slovo jezdecký je v názvu zdůrazněno zámerně, protože jezdecké uplatnění poníků se stalo koncem 20. století hitem.
Francouzský jezdecký pony je plemeno vyšlechtěné v 70. letech 20. století jako protějšek francouzského jezdeckého koně. Základem chovu se stal landaiský pony, zušlechtěný arabem, anglickým plnokrevníkem, ale především silně ovlivněný velšskými poníky typu B, kteří se podíleli na záchraně plemene landais po druhé světové válce, kdy bylo na vymření. Údajně se v chovu uplatnili i ponyové New Forest a irští connemarové. Dosud není plemeno plně vyrovnané, kolísá výška i výkonnost, ale přesto si získalo oblibu a hlavně splňuje požadované praktické použití.
Vznik francouzského jezdeckého poníka je reakcí na rostoucí oblibu jezdeckých poníků v anglosaských zemích, kde jsou po plnokrevnících nejoblíbenějšími a na přehlídkách i soutěžích nejlépe se uplatňujícími koňmi. Zejména pro rekreační ježdění a pro výchovu mladých jezdců jsou jezdečtí ponyové nenahraditelní, a rpto také ve Francii přikročili k vyšlechtění podobného plemene, pokud možno všestranného a výkonného. Nedkladou zdaleka tak vysoké nároky na elegantní exteriér jako mají hodnotitelé anglických jezdeckých pony, hodnotí spíše povahu a schopnosti.
Francouzský jezdecký pony je ušlechtilý, ale nepříliš vyrovnaný a na jeho vzhledu jsou dosud patrné znaky arabského původu. Pony je souladný, jemně stavěný, má výborné chody a přiměřeně ovladatelnou, učenlivou povahu, nezbytnou pro výcvik mladých jezdců. Pozbyl něco z původní tvrdosti svých landaiských předků, ale přesto je to zdatný, zdravý, vytrvalý a všestranně použitelný jezdecký kůň.
Dosahuje výšky 120 - 142 cm, je tedy na poníka dosti vysoký, protože má poměrně dlouhé nohy. Ty jsou suché, velmi korektní, bez rousu, jen na patkách někdy bývá malý obrůst. Kopyta jsou poněkud plošší, ale kvalitní a pevná, pěkně utvářená. Úhledná hlava příjemného výrazu nemá typické znaky poníků, i když je poněkud kratší. Je suchá a má rovný profil, jen uši jsou krátké a pohyblivé, typické pro poníky. V počátečních fázích šlechtění šlechtění plemene se v chovu uplatnili i irští connemarové, po nichž si tento pony zachoval vznosné nesení krku, třebaže ostatní znaky se již setřely. Profil francouzského jezdeckého poníka je jemný, jen žuchvy jsou poněkud silnější a krk trochu kratší, kohoutek je však přiměřeně výrazný. Hrudník je hluboký, mohutnější než u anglického jezdeckého pony. Velmi kvalitní je poněkud delší, dobře osvalená záď s vysoko nasazeným ohonem. Francouzský pony dosud prochází vývojem, takže jeho typ se do značné míry mění. Do chovu se již nezařazují angličtí plnokrevníci, zprvu příležitostně využíváni k ovlivnění stavby a chodů, takže se francouzský pony zdá méně ušlechtilý a spíše se prosazuje vliv arabské krve. Podobně jako landais je nejčastěji zbarvením hnědák nebo tmavý hnědák, vzácněji ryzák. Vraníci jsou vzácní a bělouši, kdysi díky vlivu arabů a connemarů hojní, se dnes objevují ojediněle.
Francouzský jezdecký pony si do značné míry uchoval dobrou povahu landaiských poníků. Je nejen vytrvalý, silný a poměrně skromný, ale také velmi učenlivý a dobře ovladatelný, takže se hodí pro děti a mladé jezdce.
Francouzský pony je relativně malý a lehký kůň, takže nachází uplatnění spíše na rovných drahách a v mírném terénu. Nehodí se ke specialozovaným skokovým sportům, i když má kvalitní nohy, pevná kopyta a silnou záď. Na rozdíl od landaiských předků, není příliš vhodný do drsnějších přírodních terénů. Nemá mnohdy dostatečnou soutěživost, takže se neprosazuje při závodech a soutěžích, ale je trpělivý a spolehlivý, takže je to vynikající rodinný kůň a ideální typ pro výcviková střediska mládeže. Na rozdíl od ostatních francouzskách poníků se nehodí k pracovnímu využití, ani k lehkému tahu, protože šlechtěním získal povahu jezdeckého koně.
Francouzský pony je výhradně všestranný jezdecký kůň, ovšem vinou své velikosti se nemůže uplatnit na dostihové dráze nebo v soutěžích pro velké koně. Neohodí se ani pro náročné skokové soutěže, ale při výcviku dětí a mladých jezdců je nenahraditelný při základním cvičení skoků na lehkých překážkách. Je velmi úspěšný ve všech závodech a soutěžích, pořádaných pro mladé jezdce a je dostatečně iteligentní a učenlivý, aby zvládal i základy drezúry, třebaže pochopitelně nemůže soutěžit na kolbištích s velkými koňmi, už proto, že nemá dost elegantní a vydatné chody. Hodí se skvěle pro soukromníky, protože nemá velké nároky na krmení ani na ošetřování a vyhoví každému jezdci, který pro něj není příliš těžký. Právě v poslední době si ho oblíbily k rekreačnímu ježdění i ženy. Na rozdíl od anglických jezdeckých poníků se neobjevuje tak často na přehlídkách, které se ovšem ve Francii zdaleka netěší takové oblibě jako ve Velké Británii a USA. Proto se také u tohoto plemene nejsou stanoveny výškové kategorie obvyklé u anglických jezdeckých pony. O všestranné uplatnění poníků pečuje francouzské Pony klub, ale přesto toto plemeno není zatím tak populární jako různí poníci ve Velké Británii. Ač se dnes francouzští jezdečtí koně i klusáci výrazně prosazují v zahraničí a dosahují velmi dobrých výsledků, francouzský jezdecký pony se zatím v okolních státech i v zámoři objevuje ojediněle. A nezdá se, že by v budoucnu obstál v konkurenci s anglickými poníky. Má však mnohé dobré vlastnosti, které by si zasloužily pozornost už proto, že není tak náročný na ošetřování jako brilantní angličtí ponyové. U nás se tento zajímavý pony témeř neobjevuje.
| Vaše reakce k článku |
