Furioso je jedním z mnoha plemen, která byla vyšlechtěna v období, ve kterém Evropě dominovala síla rakousko-uherské monarchie. Hřebčín v Mezöhegyesi založil roku 1785 habsburský císař Josef II. Stal se centrem šlechtění plemene Nonius a později Furiosa...
Maďarské tradice chovu koní sahají až do doby před tisíci lety, kdy se v Podunajské nížině usadili uherští jezdci, potomci kočovníků z asijských stepí. Proto Maďarsko zaujímá významné postavení v chovu koní v Evropě a ze zdejších chovů jsou vynikající jezdečtí koně, velmi kvalitní, odolní a skromní. V 16. století se i do Maďarska dostala arabská krev, která zlepšila a zušlechtila místní koně a jejíž vliv je stále patrný.
Plemeno furioso bylo vytvořeno po dovozu dvou anglických koní. Furioso, nebo Furioso-North Star, vznikl v Mezöhegyesi, a to na základě klisen Nonia (po anglickém polokrevníku zvaném Nonius Senior). Ty byly kryty dovezeným plnokrevníkem. Furioso byl z Anglie dovezen roku 1840 a zasloužil se o to hrabě Károlyi. Furioso zplodil ne méně než 95 hřebců. Tyto používali v mnoha císařských hřebčínech. O tři roky později byl chov posílen polokrevníkem s norfolkskou krví, vítězem mnoha dostihů, jménem North Star. North Star byl vnukem Touchstonea, který v roce 1834 vyhrál St Leger a v letech 1836 a 1837 ascotský Zlatý pohár. Jeho matka byla pravnučkou Waxyho, vítěže Derby v r. 1793. On sám byl vnukem Eclipse a současně plemeníkem, který se zasloužil o pokračování jeho skvělé linie. North Starovi potomci byli vynikající klusáci. Později, roku 1885, byly obě linie zkříženy a hlavním kmenem se stal Furioso, rozšířený po celé střední Evropě, včetně ČR. U nás se hojně Furioso choval v Kladrubech, Netolicích, Hostoni, na Slovensku v Motěšících.
V Maďarsku je chov Furiosa nyní soustředěn v hřebčíně Apajpuszta mezi řekami Dunaj a Tisa.
Furioso je vznosný kůň, vysoký více než 162 cm. Jeho hlava je takřka hlavou plnokrevníka, liší se jen delšíma ušima. Výraz je dobrácký, milý a inteligentní. Charakteristický je poměrně rovný profil. Nozdry jsou velké. Plece a kohoutek patří bezpochyby jezdeckému typu koně, ale akce si zachovává něco z vysokého kočárového vznosu, který se vyskytoval u noniusovských předků plemene. Vliv kočárových předků se projevuje rovněž skloněnou zádí, zadní nohy jsou sice silné, ale nezaručují rychlost, spěnky jsou strmější a chod poněkud vyšší, neúsporný. Končetiny patří k lepším, klouby jsou velké, čisté a výrazné. Kopyta jsou vcelku dobrá, dá se říci, že lepší než u většiny moderních teplokrevníků.
Povoleny jsou skoro všechny barvy, ale většinou je Furioso vraník nebo tmavý hnědák. Bílé znaky se vyskytují jen zřídka.
Furioso je inteligentní, ovladatelný a velmi přizpůsobivý.
Jako většina jezdeckých koní své doby sloužil i Furioso v armádě, především rakousko-uherské. Je to však všestranný kůň, který se dokáže vypořádat s mnoha úkoly. Jako jezdecký kůň obstojí v těžkých terénních jízdách, nebo steeplechase, hodí se k terénním soutěžím, rekreačnímu ježdění, je výborný skokan a zvládne i drezuru, i když nemá zcela dokonalé chody. Působí však velmi elegantním dojmem. Furioso se široce uplatnil zvláště ve východoevropských chovech a podílel se na vzniku mnoha cenných plemen včetně českého a moravského teplokrevníka. Maďarští czikoši (pastevci koní) jsou proslulí svou zručnou jízdou na koních. Jejich úžasné přehlídky jezdeckého umění, často na Furiosech, jsou známy po celém světě.
| Vaše reakce k článku |
