Takto skákal Jappeloup na CSI v Dinardu roku 1989
Podobně jako na amerických dostihových oválech uchvacovali svými souboji dva výjimeční ryzáci - Affirmed a Alydar, tak skoková Evropa jásala v 80. letech nad výkony dvou fenomenálních parkurových koní. Jeden byl bílý jako anděl, proslul neuvěřitelným skokovým talentem a vstřícnou povahou a jmenoval se Milton, druhý byl prozměnu černý jako ďábel, příliš energický, ovšem neméně talentovaný. Jmenoval se Jappeloup de Luze. A právě o něm teď bude řeč. Protože kde nevítězil Milton, vítězil Jappeloup. A naopak...
Jappeloupův rodokmen, na rozdíl od Miltonova (i když u něj jsou jisté pochybnosti...), ho rozhodně nepředurčoval ke skokanské kariéře. Prostě rodokmen nic moc, postava nic moc, ...přesto se z něj vyklubal jeden z nejpozoruhodnějších skokových koní všech dob.
Narodil se roku 1975 v jednom malém francouzském hřebčinci. Jeho otec Tyrol byl francouzský klusák Tyrol a matka Vénérable byla plnokrevná kobylka. Často se však stává, že právě z takovýchto křížení vzejdou vynikající koně. Právě mimořádně schopný Jappeloup je toho zářným příkladem. Po otci zdědil smysl pro rovnováhu a odvahu klusáků, stejně jako pevné hlezenní klouby, po matce zase ohnivý temperament plnokrevníka.
Chovatel Jappeloupa, Henri Delage, byl již od začátku pevně přesvědčen, že v Jappeloupovi bude mít dobrého překážkáře. Ukázal ho Pierrovi Durandovi, ten ovšem prohlásil že kůň je moc malý a víc se o něj nezajímal. Dokonce ho odmítl i vyzkoušet. Ve čtyřech letech měřil Jappeloup jen 155 cm, byl tedy opravdu podstatně menší, než ostatní překážkáři zvučných jmen.
O rok později Perre Durand na jedné soutěži malého černého Jappeloupa opět spatřil. Jeho jezdec měl sice značné potíže koně zvládnout, ale přesto nebylo možné přehlédnout jeho mimořádné schopnosti. Pierre Durand se proto opět spojil s chovatelem Henrim Delagem. Krátce nato se Jappeloup přestěhoval do Durandových stájí a začal mu velice náročný trénink. Pierre Durand byl velice ctižádostivý a Jappeloup prozměnu navýsost neukázněný. Neměl v hlavě nic jiného než neplechy.
V prvních letech měl Jappeloup tolik energie, že nedokázal vždy správně odhadnout vzdálenosti. Často odskočil tak mocně, že dopadl příliš daleko za překážku. Po nějaké době se však ukázalo, že to příliš nesvědčí jeho kloubům. Pierre Durand s ním proto trpělivě cvičil, aby se naučil skákat přes překážky správnou technikou.
Již příšti sezonu mohli diváci na skokových zkouškách pro mladé koně ve Francouzském Fontainebleau poprvé obdivovat skokanské schopnosti budoucího šampiona. Ve třídě šestiletých obsadil Jappeloup 10. místo. O rok později, roku 1982, se sedmiletý Jappeloup stal mistrem Francie. Během tří soutěžních dní se nedopustil ani jedné chyby. Okamžitě byl přijat do francouzského mužstva skokových jezdců!
Jappeloup se účastnil všech velkých soutěží od CSIO po Cenu národů. Bez sebemenších problémů se kvalifikoval pro účast na olympijských hrách v roce 1984 v americkém Los Angeles. Při skokové soutěži družstev však bohužel odmítl poslušnost, svého jezdce nemilosrdně shodil, zbavil se uzdy a utekl do stáje. Pohledy milionů diváků doprovázely Pierra Duranda, když obrovskou plochu závodiště opouštěl pěšky...
Roku 1986 získal Jappeloup četné ceny (v Ceně národů a několika soutěží CSIO). Koni i jezdci chyběl už jen titul mistra světa. Při této zkoušce musejí čtyři nejlepší jezdci jet střídavě vždy koně svých soupeřů - a právě při tom dělal Jappeloup potíže. V roce 1987 se stal mistrem Evropy.
V roce 1988 se konaly olympijské hry v jihokorejském Soulu. Jappeloup překonal všechny překážky s takovou lehkostí, že diváci vstávali ze sedadel a propukali v nadšené ovace. Po této jízdě, která přinesla francouzskému mužstvu bronzovou medaili, zvládl Jappeloup bez chyby i soutěž jednotlivců a vyhrál zlatou medaili! Na výraz díků ji Pierre Durand položil koni kolem krku...
Na olympiádě v Soulu bylo už Jappeloupovi 13 let. Sedm let se účastnil velkých skokových soutěží a vždy ze sebe vydal to nejlepší, i když ne tak docela bez svéhlavosti. Přesto neustále udivoval odvahou a nepopsatelným elánem. Věk jeho výkon téměř nezměnil.
Svou kariére Jappeloup ukončil v září roku 1991, kdy ho vděčný Pierre Durand poslal na zasloužený odpočinek. Bohužel si Jappeloup důchodu dlouho neužíval. Už o tři měsíce později zcela nečekaně zemřel na infarkt.
Galerie obrázků - Jappeloup | |
Popis: Jappeloup na mistrovství Francie roku 1986 | Popis: Jappeloup ověnčen zlatou olympijskou medailí - Soul 1988 |
Vaše reakce k článku |