Kisbér (Časopis Jezdectví)
| Kisbér (1873 - ?) | |||||||
| Buccaneer (1857 - ?) | Mineral (1863 - ?) | ||||||
| Wild Dayrell (1852 - ?) | Little Red Rover Mare (1841 - ?) | Rataplan (1850 - ?) | Manganese (1853 - ?) | ||||
| Ion | Ellen Middleton | Little Red Rover | Eclat | The Baron | Pocahontas | Birdcatcher | Moonbeam |
Kisbér... tak tohoto skvělého koně lze bez pochyb počítat mezi nejlepší maďarské dostihové koně po boku fenomenální Kinczem, nebo výtečného Imperiála. Není proto důvod, proč nezařadit Kisbéra do Galerie velikánů, když ještě vezmeme v potaz, že se stal vůbec prvním plemeníkem v našich Napajedlích...
se narodil roku 1873 ve stejnojmenném maďarském hřebčíně. Otcem mu byl slavný Buccaneer a matkou Mineral. Na dražbě kisbérských ročků byl vydražen bratry Aristidem a Alexandrem Baltazziovými za 5160 zlatých a ihned byl poslán do tréninku do Anglie. Nejen Aristid a Alexandr, ale i jejich dva mladší bratři Hektor a Jindřich byli v té době úspěšnými dostihovými a náruživými honebními jezdci. A také majiteli dostihových stájí.
Ve stejném roce, kdy byl Kisbér vydražen, zvítězila v rakouském derby klisna Lady Patroness, rovněž Buccaneerova dcera, která byla majetkem společné stáje Aristida Baltazziho, hraběte Ugarta a J. Sztáraye a která téhož roku vyhrála i Trial Stakes v Bratislavě.
Kisbérův otec Buccaneer se narodil v Anglii v roce 1857 a jako dvouroček třikrát vyhrál, bohužel jako tříletý již nebyl příliš úspěšný. Za to ve čtyřech letech se předvedl ve vrcholné formě, když vyhrál Trial Stakes v Ascotu, druhý den Royal Hunt Cup a pak přišly další úspěchy. Jako pětiletý vyběhl jen jednou a... zvítězil. I jako plemeník se Buccaneer vyznamenal. Jenže než mohli jeho potomci vůbec ukázat co umí, byl prodán rakousko-uherké vládě a ta ho zařadila roku 1856 do Kisbérského hřebčína. Buccaneer měl asi 370 potomků, mezi nimiž byli kromě Kisbéra vynikající též Cadet, zmíněná Lady Patroness, Good Hope, Nil Desperandum, Elemér a další tři koně. Tito všichni dokázali vyhrát rakouské derby. Německé derby pro změnu vyhráli Amalie von Edelreich, Pirat a Budagyongye. Z tohoto si můžeme udělat obrázek, jak skvělým plemeníkem Buccaneer byl...
A teď ke Kisbérově závodní kariéře. Ten debutoval v Newmarketu v July Stakes jako dvouletý roku 1875. I když jeho majitelé věřili v úspěch, Kisbér zklamal a lepší to nebylo ani v následujících dvou startech. Úspěch se dostavil až v Dewhurst Stakes s žokejem Maidmentem. Zvítězil a Baltazzimu se v klidu na sázkách vrátily zpět peníze prohrané v předcházejících dvou startech. Jako tříletý startoval Kisbér jen 3x, do čtvrtého dostihu kvůli problémům s nohama již nastoupit nemohl. V epsomském derby nastupoval jako druhý favorit. Lehce odcválal poli a v cíli měl za zády 15 nejlepších koní Anglie své doby. Ve Velké ceně Paříže pro změnu zdolal deset nejlepších koní Evropy a doběhl si tak pro titul "Kůň roku". Ještě v roce 1877 doufal trenér Hayhoe, že Kisbér bude moci opět startovat, ale hřebcovy nohy tréninkovou zátěž nevydržely. A tak Kisbér odešel do chovu a to do hřebčína v Newmarketu, kde připouštěl za 50 guineí. Později byl najat lordem Roseberym, poté L. de Rothschildem a konečně roku 1886 byl Aristidem Baltazzim dovezen do Napajedel...
Aristid i Alexandr Baltazzi se po Kisbérově triumfu v derby stali v Anglii velmi populární a byli dokonce přijati královnou Viktorií, která jim věnovala zvláštní čestnou cenu. V roce 1884 se Aristid Baltazzi oženil s Marií Stockauovou, mladší dcerou Bedřicha Stockaua, majitele napajedelského panství. V prosinci toho roku Bedřich Stocau zemřel a obrovské panství zdědily jeho dvě dcery, Aristidova manželka Marie a Pavla. Aristid vyplatil své švagrové celý podíl, který činil 1 118 000 zlatých. A tak se stal se svou maželkou majitelem panství a rozhodl se založit v Napajedlích chov anglického plnokrevníka. Stalo se tak roku 1886.
No a prvním plemenímek se stal, jak také jinak, právě Kisbér. Ten kryl roku 1886 velké množství klisen, zvláště cizích. Za připuštění se účtovalo 300 zlatých. Celkem se narodilo 31 hříbat, druhý Kisbér se však mezi nimi nenašel. Jako syn Buccaneera, jehož krev v Rakousu-Uhersku byla silně zastoupena, neměl velkou možnost v chovu, a proto byl brzy prodán za 50 000 zlatých do německého hřebčína Harzburg.
| Vaše reakce k článku |
| K tomuto článku ještě nebyla přidána žádná reakce ... |