Dvouletý půvabný Mill Reef (Časopis Equito)
| Mill Reef (1968 - 2.2.1986) | |||||||
| Never Bend (1960 - ?) | Milan Mill (1962 - ?) | ||||||
| Nasrullah (1940 - ?) | Lalun (1952 - ?) | Princequillo (1940 - ?) | Virginia Water (1953 - ?) | ||||
| Nearco | Mumtaz Begum | Djeddah | Be Faithful | Prince Rose | Cosquilla | Count Fleet | Red Ray |
Každému dostihovému koni se během jeho kariéry štěstěna někdy obrátí zády. Výjimkou byli pouze takoví koně jako Man o´War nebo Secretariat, kterým stačil kus dráhy a všichni soupeři mizeli v absolutní zoufalosti. Na anglického národního hrdinu počátku sedmdesátých let, Mill Reefa, se však štěstí usmálo nejméně třikrát.
Poprvé měl štěstí, když americký chovatel Paul Mellon uvážil, že jako malý hřebec s lehkou akcí a dlouhými spěnkami bude lépe běhat na evropských drahách.
Šest metrů před cílem Prix de l´ Arc de Triomphe byl Mill Reff blokován třemi vedoucími koňmi a navíc zvenčí držen klisnou Pistol Packer. V tomto okamžiku se na něj životní štěstí usmálo podruhé, když se u bariéry začal propadat italský derby-vítěz Oritz.
V tréniku pokračoval Mill Reef ještě jako čtyřletý, zlomil si však nohu v domácím galopu. S velkými pochybnostmi absolvoval sedmihodinovou operaci, při níž vyčerpal svoji třetí dávku štěstí. Byl zachráněn a syndikalizován pro anglický National Stud, kde se stal největším plemeníkem své doby.
Hřebčí liniie založená v Evropě Mill Reefem a polobratrem po otci Rivermanem je v současné době jedinou, která může ohrozit dominantní postavení linie Northern Dancera. Jeden z nejvlivnějších plemeníků Ameriky poválečné éry Nasrullah náhle uhynul 26. května 1959, předtím však ještě stačil krýt vítězku Kentucky Oaks Lalun. Hřebeček, který se z uvedeného spojení narodil, byl pojmenován Never Bend a stal se šampiónem amerických dvouletých v roce 1962. Nadějné byly i trialy následující jaro, ale v úvodních dvou klasických dostizích Never Bend svojí taktikou, dělat celý dostih ze špice, zcela neuspěl. V Kentucky Derby byl o délku poražen Chateaugayem, v Preakness Stakes mu došly síly ještě dříve a skončil třetí. Poté ho zraněný kotník vyřadil na 11 týdnů z dostihového dění. Vrátil se v srpnu se střídavými úspěchy. Koncem sezóny ho handicaper postavil na druhé místo mezi tříletými, ale 11 liber pod Chateaugaye. Never Bend odešel z dráhy s reputací koně, který si vynucoval svoje tempo na špici při zřetelně limitované vytrvalosti. Pozoruhodné je, že v několika dvouletých dostizích byl schopen krotit svoji touhu jít na špici, ale jakmile přešel na delší dostihy s pomalejším tempem od startu, nebyl k udržení. Snad zdědil svoji tvrdohlavost od vzpurného Nasrullaha. V tomto je zajímavé porovnání s největším Nasrullahovým synem Bold Rulerem. Ve dvou létech byli obdobnými typy koně, s obrovským speedem, ve třech létech měl měl i Bold Ruler tendenci chodit ze špice, bylo možno ho však v tomto krotit.
Na příkladu Mill Reefovy matky Milan Mill lze charakterizovat hned dvě chovatelské teorie. Jednak je ověřenou pravdou, že sestry velkých dostihových klisen bývají lepšími matkami než ony. Sama Milan Mill nedokázala vyhrát dostih, ale její polosestra Berkley Springs byla druhá v 1000 Guineas i Oaks. Ta druhá souvisí s nejúspěšnějším americkým spojením všech dob, hřebců linie Nasrullaha s klisnami po hřebcích Princequilla. Milan Mill je dcerou samotného Princequilla a Mill Reef se stal jedním z prvních velikých koní a zároveň průkopníkem tohoto spojení. Dodejme, že Milan Mill vychází ze styaerské rodiny, čímž je dána i rozdílná vytrvalost Mill Reefa a jeho otce.
V tréninkovém centru Iana Baldinga se Mill Reefovi velmi líbilo a již na jaře roku 1970 ukazoval svůj "taškářský" lehký cval, s hlavou a krkem nataženým dopředu a kopyty vysoko nad zemí. Debutoval v květnu v Salisbury a již po tomto dostihu řekl Baldingovi žokej Lewis: "Je to nejlepší hřebec, jakého jste kdy měl a jakého mít budete." Do konce sezóny nebyl Mill Reef v Anglii poražen, když jeho vítězství zahrnovala i nejdůležitější dostih dvouletých Dewhurst Stakes. Nešťastně však v létě prohrál s My Swallow v Prix Robert Papin.
Při tříletém debutu v Newbury se divákům představil nádherně osvalený a také vyhrál jak chtěl. V následujících 2000 Guineas byl však poražen jedním z největších milařů historie Brigadier Gerardem. S ohledem na limitovanou vytrvalost otce byly určité pochybnosti o schopnosti Mill Reefa prostát derby-distanc. Nepochyboval však George Lewis: "V Epsomu je mineme tak rychle, že z toho dostanou zápal plic." Měl pravdu, Mill Reef vyhrál pohodlně o dvě délky, ale prvá polovina dostihu se šla pomalu, z čehož se rezultoval slabý výsledný čas 2:37,14, a tak pochybnosti zcela nezmizely. Následovalo vítězství v Eclipse Stakes před výborným Caro, ale definitivní potvrzení velikosti přišlo až v King Georg VI and Queen Elizabeth Stakes, kde Mill Reef odkentroval pole o 6 délek, což byl největší rozdíl v historii.
O Prix de l´Arc de Triomphe již byla zmínka. Kvalitu podtrhuje vyběhnutých 2:38,3, což byl také rekord dostihu. Mill Reef se stal po 23 létech prvním vítězem trénovaným v Anglii.
Mill Reef byl ponechán v tréninku i následující sezónu, když hlavním cílem bylo Eclipse Stakes a v něm snaha oplatit porážku Brigadier Gerardovi z 2000 Guineas. Sezónu začal velkolepě, když vyhrál největší dostihy anglických i francouzských starších Prix Ganay a Coronation Cup. Potom však musel vynechat plánované starty pro zdravotní problémy a v srpnu přišla zmíněná zlomenina nohy.
Majitel Mill Reefa Paul Mellon byl Američan, ale anglofil. Pro chov na Britských ostrovech udělal mnohem více něž většina těch, kteří se tam narodili. Rozhodl se ponechat Mill Reefa v anglickém National Stud za velmi přijatelných podmínek. Toto rozhodnutí ještě více vynikne, když uvážíme, že šest derby-vítězů z let 1968 - 78 putovalo přes Atlantik a mezi těmi, kteří zůstali, byl právě Mill Reef a jeho syn Shirley Heights.
Již svým druhým ročníkem v roce 1978 se stal Mill Reef prvním derby-vítězem od roku 1936, který sám dal derby-vítěze. Před ním byl Never Say Die, jehož syn Larkspur vyhrál problematické derby v roce 1962, kdy došlo k hromadnému pádu, jehož obětí byl i horký favorit Hetherssett. Nebylo to však ten rok vše, v rozpětí necelého týdne vyhrál Acamas francouzské derby a postaral se tak o zvýšení reputace Mill Reefa na kontinentě.
Další dva roky přinesly celou řadu skvělých koní, ale skutečnou hvězdou byl až Glint Of Gold, jeden z nejpevnějších a nejpoctivějších koní posledních let. Odnesl si velká vítězství ze všech zemí skupinového systému, v Derby však měl smůlu, když se potkal s jedním z největších vítězů století Shergarem. Skončil za ním druhý.
Po Shirley Heightsovi se do historického seznamu vítězů nejprestižnějšího dostihu světa, anglického Derby, zapsal další syn Mill Reefa, Reference Point. Pozoruhodných bylo především vyběhnutých 2:33,9, což byl nejrychlejší čas od zavedení elektrické časomíry.
Ve výčtu velkých synů i dcer Mill Reefa bychom mohli ještě dlouho pokračovat, uvedeme alespoň vítěze Breeders´Cup Turf Lashkariho nebo klasické Wasla s Doyounem a Idle Waters.
Sám Mill Reef udělal pro vlastní věhlas mnohem více něž kterýkoliv z jeho vrstevníků. Po jeho odchodu se o nesmrtelnost Mill Reefa vydatně starají synové, z nichž je zatím nejlepší Shirley Heights, který napodobil svého otce v tom, že dal anglického derby-vítěze Slip Anchora a francouzského Darshaana. Dodejme, že hřebcem, jehož syn a vnuk vyhráli anglické Derby byl naposledy v roce 1918 Geinsborough (syn Hyperion a vnuk Ower Tudor).
Závěrem dejme slovo jednomu z největších chovatelů americké historie Hancockoci: "Dostihová a hřebčínská kariéra Mill Reefa z něj přesně dělá hřebce, kterého bych chtěl mít na své Claiborne Farm v Kentucky."
| Mill Reef na dráze | ||||||||
| Rok | Stáří | Starty | 1. místo | 2. místo | 3. místo | Neumístěn | Výdělek | Měna |
| 1970 | 2 | 2 | 2 | 0 | 0 | 0 | ||
| 1971 | 3 | 6 | 5 | 1 | 0 | 0 | ||
| 1972 | 4 | 6 | 5 | 1 | 0 | 0 | ||
| Celkem | 14 | 12 | 2 | 0 | 0 | |||
| Vaše reakce k článku |
