Koncem 19. století mělo Maďarsko více než dva miliony koní a prodávalo mladé koně pro kavalerii v celé Evropě. Mělo i několik nějvětších světových hřebčínů, včetně Mezöhegyesu, který založil císař Josef II. roku 1785. Kdysi v něm bylo ustájeno 12 000 koní...
Název plemene pochází od anglonormandského hřebce jménem Nonius Senior, který je zakladatelem plemene.
Hřebčín v Mezöhegyesi byl centrem šlechtění Nonia a příbuzného Furiosa. Hřebec Nonius Senior, hřebec-zakladatel plemene Nonius se narodil roku 1810 v hřebčíně La Rosiéres v Normandii jako potomek normandské klisny a anglického plnokrevníka Oriona. Maďarští vojáci ho ukořistili po Napoleonově porážce v bitvě u Lipska r. 1813. Nonius Senior měřil v kohoutku 164 cm a prý byl dost nevzhledný. Traduje se, že měl těžkou hlavu s malýma očima a dlouhýma ušima, krátký krk, dlouhý hřbet, rovný kříž a nízko nasazený ocas. Jeho potomstvo ho však hodně převyšovalo, bylo vynikající, mělo klidnou povahu, ochotu k práci, kvalitní chody a obyčejně i pěkný vhled. Nejdříve Nonia připouštěli s klisnami nejrůznějších plemen - s arabskými, anglickými polokrevnými, španělskými i normandskými. Byl otcem 15 vynikajících hřebců, především dominantního Nonia IX. Nonius Senior uhynul roku 1832 a roku 1870 jeho registrované potomstvo představovalo 2800 hřebců a 3200 klisen.
Po roce 1860 se do chovu zařadilo více plnokrevníků, aby se odstranily zbývající tělesné nedostatky a v roce 1970 se stádo rozdělilo na dva typy: malý (do 165 cm), který pracuje výtečně pod sedlem i v zápřeži a velký (nad 165 cm), který se osvědčil jako kočárový kůň a pomáhal i při lehkých polních pracech. Později se vliv anglického plnokrevníka omezil a Nonius se stal vyrovnanější a silnější, až se ustálil jako tažný a pracovní kůň. Klisny křížené zpětně s plnokrevníkem dávají vynikající potomstvo, které se uplatňuje jako všestranný jezdecký kůň s vynikajícími skokanskými schopnostmi.
Výška Nonia je asi 153 - 162 cm u velkého typu a asi 153 cm u malého typu. Hlava je bez ohledu na vliv plnokrevníka charakteristická pro polokrevného koně. Klidný a upřímný pohled odráží jeho ochotnou povahu a vyrovnaný temperament, který je důležitou vlastností tohoto houževnatého, skutečně všestranného koně. Oči jsou menší, uši pohyblivé.
Krk je přiměřeně dlouhý a pěkně nesený, je dobře stavěný a doplňuje ideálně celkový rámec těla. Kohoutek je výrazný a plec dostatečně šikmá a silná. Rámec a hlavně silný hřbet jsou charakteristické pro středně těžkého huntera, anebo pro vytrvalého, pohyblivého kočárového koně. Nonius je velmi zdravý kůň, s dobře stavěnými krátkými končetinami a správně formovanými kopyty. Všechny proporce svědčí o síle. Klouby jsou korektní, obvod holeně vynikající a hrudník hluboký. Hřbet je široký, záď mohutná, hodící se ke jízdě i k zápřahu.
Z barev převládá hnědá, tmavě hnědá, ale vyskytují se také vraníci a různé odstíny ryzé barvy. Někde, např. v ČR se chovají i nevybělující hnědí a červení bělouši, patrně potomci starošpanělských a kladrubských klisen z maďarských chovů (Ménesbirtók Nonius).
Koně dospívají až v 6 letech věku, ale jsou relativně dlouhověcí. Rychlost není znakem plemene, ale pro všechny druhy jezdeckého sportu a pro práci v zápřeži je dostatečná. Všechny chody se vyznačují velkou živostí a prostorností.
Nonius je výborný těžký jezdecký kůň. Osvědčuje se jako hunter a díky povaze je ideální pro rekreační ježdění - je spolehlivý. Hodí se i k tahu, kde projevuje ochotu, sílu a vytrvalost. Lze ho využít také v zemědělství jako všestranného pracovního koně, zejména v nížinách. Díky spolehlivosti je vhodný také k léčebné jízdě.
| Vaše reakce k článku |
