Novokirgizský kůň pochází ze starobylého plemene horských kirgizských koní, kteří byli v 15. století zkříženi s koňmi mongolskými (chovanými ve Střední Asii). Po roce 1930 byli zušlechtěni krví anglických plnokrevníků, achaltekinců a karabachů a následně ještě koňmi donskými a anglodonskými s cílem získat odolného koně, který by byl vytrvalejší a rychlejší než původní plemeno. Novokirgizský kůň, který je z 50% don, 25% anglický plnokrevník a 25% kirgiz, byl uznán jako samostatné plemeno v roce 1954.
Novokirgizský kůň pochází v Kirgizie (dnešní Kyrgyzstán) a Kazachtánu.
Na svou velikost 140 - 152 cm je novokirgizský kůň dobře stavěný a silný. Obvod hrudi je 155 - 165 cm a holeň měří 17 - 18 cm. Má hezky utvářenou hlavu a jasný, inteligentní pohled. Středně dlouhý krk je dobře nasazený a přechází ve svalnaté plece, které někdy bývá strmější a užší. Má široký, dosti hluboký hrudník, dlouhý trup, rovný hřbet a silnou, svalnatou záď, který někdy bývá strmá. Krátké nohy jsou pevné, mají dobře tvarované klouby a středně velká, pěkně utvářená kopyta. Nejčastěji to bývají hnědáci, bělouši a ryzáci.
Novokirgizský kůň je odolné, všestranné plemeno použitelné pro jízdu, nošení nákladů, v zápřehu, k zemědělským pracím i pro soutěžní ježdění. Ačkoli je dost mohutný, je rychlý a dá se využít pro závody. Z alkoholicky kvašeného mléka klisen tohoto plemene se vyrábí populární nápoj kumys. Novokirgizský kůň je proslulý svou schopností pohybovat se ve velice obtížném terénu a nést přitom těžký náklad na dlouhé vzdálenosti. Na sruhé straně je však taký schopný účastnit se všech druhů jezdeckých soutěží. Má mnohem volnější akci než většina horských plemen a zvláště dobrý cval. Na krátké vzdálenosti je velice rychlý a dokáže uběhnout 1000 metrů za 1 mintu a 15 vteřin. Novokirgizský kůň je navíc velice plodný a dokáže přežít i při velmi skrovné stravě.
| Vaše reakce k článku |