Ratina Z a Ludger Beerbaum (Časopis Jezdectví)
| Ratina Z (26.5.1982 - ?) | |
| Ramiro Z | Argentina |
Ratina Z se narodila v hřebčíně Leona Melchiora v belgickém Zangersheide. Zde trávila první roky svého života společně se stejně starými hříbaty ve volných stájích. Už jako hříbě byla nápadná, a tak se zalíbila Leonu Melchiorovi už jako dvouletá při skákání ve volnosti. Její schopnosti jako matky aly byly využity dříve, než se prosadila ve skokovém sportu. V roce 1986 a 1988 dala hříbata Calipa Z a Rex Z. Rex Z chodil později pod Josem Lansinkem, známým holandským jezdcem, skokové soutěže na mezinárodní úrovni...
Jako pětiletá uměla v selekci ukázat své výjimečné kvality pod sedlem. Od roku 1991 s ní začal pracovat jezdec profesionál - Piet Raymakers z Holandska. Tento jezdec poznal rychle, jaký klenot má pod sebou. Jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni se ní brzy zazářil. A již v tomto roce na mistrovství Evropy ve Francii se umístil na 4. místě v soutěži jednotlivců. A v roce 1992 již startovali na Olympijských hrách v Barceloně a zde se tato dvojice umístila na 2. místě v soutěži jednotlivců a v soutěži družstev pomohla k získání zlaté medaile pro Holandsko.
Klisna byla vývěsní tabulí hřebčína Zangersheide... Zalíbila se rovněž Ludgerovi Beerbaumovi a na podzim r. 1992 již byla ve stáji v Buchloe. Podle smlouvy směl klisnu jezdit pouze tento jezdec. Po počátečních problémech, které byly brzy překonány, se dostavila báječná vítězství. Tato dvojice v průběhu dalších let 11x reprezentovala Německo v Poháru národů, 50x startovala ve Velkých cenách, v nichž 6x zvítězila, např. ve Wiesbadenu, Cáchách, Aarhusu, Stuttgartu, Hertogenbosch.
Dvojice se zúčastňovala pravidelně soutěží Světového poháru. Zde absolvovala 24 startů, v nichž se rovněž 5x umístila na prvním místě. Ve finále Světového poháru pak vyhrála v roce 1993.
Již v roce 1995 před Atlantou byla v Německu založena nadace tzv. Ratina - Pool, aby Ludger Beerbaum mohl klisnu udržet. Totiž osamostatnil se, odkoupil ji od dřívějšího majitele, koupil i jiné koně, nákladní auto apod. Příprava se vyplatila. Ludger Beerbaum na klisně Ratina Z pak startoval na Olympijských hrách v r. 1996 v Atlantě ve družstvu Německa. Svými dvěma výbornými jízdami bez trestných bodů přispěla ke zlaté medaili v soutěži družstev. Avšak v soutěži jednotlivců již tato dvojice nestartovala pro zranění, které Ratina Z utrpěla. Dlouhé měsíce se následně léčila, mnozí už na její návrat na startovní čáru nemysleli. Avšak vůlí a houževnatostí se jí podařil návrat na mezinárodní scénu a již v následujícím roce dvojice získala na Mistrovství Evropy v Mannheimu zlatou medaili jak v jednotlivcích, tak v družstvech. Tento šampionát byl Beerbaumovým triumfem. Ludger Beerbaum získal zlatou medaili před největším konkurentem Hugo Simonem, který byl velkým favoritem.
V roce 1999 Ludger Beerbaum s Ratinou Z startoval naposled na 62. ročníku CHIO Cáchy a tradičně si vedli velmi dobře. V hlavní soutěži - Velké ceně Cách se umístili na celkovém 5. místě, když obě kola absolvovala Ratina Z jenom se 4 trestnými body z prvního kola. V druhém kole šla čistě a nejrychlejším čase, takže se umístila hned za těmi, kteří pak startovali v rozeskakování. Ratina Z za svou kariéru získala za vítězství a umístění asi 1,6 miliónu marek a tím se zařadila mezi nejúspěšnější koně desetiletí.
Ratina Z nosí hannoverský výžeh a značně přispěla k tomu, že byl hannoverský svaz v soutěži chovatelů skokových koní po deset let na předních místech. Stále patřila k šesti nejlepším skokovým koním s hannoverským výžehem, kteří byli v žebříčku WBFSH hodnoceni.
Následují tři názory na Ratinu Z od mužů, kteří s ní měli nejvíce co do činění:
Tato superklisna ukončila svoji sportoví kariéru v roce 1999. Rozloučení bylo velmi emotivní. Klisna se přišla s Ludgerem Beerbaumem v sedle v bílé dece na velký jezdecký stadion v Cáchách po všech soutěžích těchto závodů před vyprodaným hledištěm (cca 45 tisíc diváků) rozloučit. Ludger sesednul a sledoval na velkoplošné obrazovce šoty největších Ratininých úspěchů. Pak, když měl slzy na krajíčku, poděkoval Ratině za všechno, co pro něj udělala. Poté přivezl vrchovaté kolečko mrkve. Následovalo poslední společné foto s Ratinou. Nato se Ludger naposledy vyšvihl do sedla a za bouřlivých ovací všech přítomných diváků absolvoval poslední čestné kolo. Tak se rozloučila Ratina Z, jeden z nejlepších skokových koní devadesátých let, se svou úspěšnou sportovní kariérou.
| Vaše reakce k článku |