V bývalém SSSR je mnoho velkých oblastí porostlých hlubokými lesy či stepí a také vysoké, rozsáhlé hory s krutým podnebím, kde se život po celá léta nezměnil. Na počátku 20. let Sověti podporovali chov místních plemen koní, přizpůsobených drsnému prostředí a přitom vyhovujících místnímu hospodářství. Zlepšovali je přikřížením lepších koní i výběrovým chovem. Jako důležitý prostředek zkvalitnění byly ve výběrovém procesu používány výkonnostní zkoušky.
Terský kůň byl vyšlechtěn mezi lety 1921 a 1950 v Terském a Stavropolském hřebčíně na severním Kavkazu, když sovětské ministerstvo podporovalo obnovu populací koní a tvorbu nových plemen, která měla nahradit streleckého araba, prakticky vymizelého na počátku dvacátých let. Přežili jen dva hřebci, oba stříbrní bělouši, a několik málo klisen. Tito koně byli v roce 1925 posláni do Terska, kde vytvořili základní stádo pro šlechtění nového plemene. Původního streleckého araba již nešlo zachovat, neboť tito jedinci byli příliš blízce příbuzní. Proto byli do chovu zařazeni i tři čistokravní arabští hřebci a řada klisen, a to kříženek araba s donem, streleckého araba s kabardincem a několik málo kříženců maďarského Gidrana.
Strelečtí arabi byli vyšlechtěni křížením čistokrevkých arabů mimo jiné s vysoce kvalitními orlovskými koňmi a angloaraby (bylo použito i krve plnokrevníka, ačkoliv ta nebyla dominantním faktorem). Výsledkem byl kůň s výrazně arabským vzhledem, ale mohutnější stavbou těla než čistokrevný arab.
Terský chov byl neobyčejně úspěšný a plemeno zde vzniklé je patrně mnohem krásnější než jeho strelecký předek - a také mnohem výše ceněno. Dnes je většina terských koní na světě chována ve stavropolském hřebčinci. Stavropol leží na severním Kavkazu mezi Černým a Kaspickým mořem.
Terský kůň zdědil celkový vzhled araba, ačkoliv je o něco vyšší, a jeho elegantní chody. Hřebci měří průměrně 152,5 cm a klisny 145,2 cm. Ve zbarvení převládají smíšení bělouši, nebo čistě bílí koně se stříbrným nádechem. Hlava je krásná, jemná a připomíná araba. Ve výrazu se zrcadlí inteligence a dobrý charakter terského koně. Oči jsou velké, uši středně velké a pohyblivé. Středně dlouhý krk je vysoko nasazený, plece dobře utvářené, tělo silné s hlubokým hrudníkem. Hřbet je krátký, široký, trup kompaktní a žebra dobře klenutá. Bedra jsou svalnatá. Nohy jsou čisté, jemné, s dobře prokreslenými šlachami, obvod holeně měří 19,4 cm. Kopyta jsou pěkně zaokrouhlená. Ohon je nesen vysoko jako u araba. Hříva a ohon jsou obyčejně řídké, ale žíně jsou velmi jemné.
Terští koně jsou inteligentní, příjemného temperamentu, mají dobrou povahu.
Terští koně mají dobré předpoklady pro soutěže skokové, drezurní i pro cross-country, ale dovedou také svážet třeba úrodu z polí. Jsou to koně všestranně využitelní.
Galerie obrázků - Terský kůň | |
Zdroj: The Encyclopedia of Horses & Ponies - Tamsin Pickeral Popis: Terský kůň | Zdroj: The Encyclopedia of Horses & Ponies - Tamsin Pickeral Popis: Terský kůň |
Vaše reakce k článku |