Zweibrückenský kůň obdržel své jméno od knížectví Zweibrücken v Německu, kde již v 16. století dosahoval chov koní vysokou úroveň. Po zřízení hřebčína v roce 1775 byla v novém chovném záměru využívána i krev orientálních hřebců a do chovu bylo rovněž zařazeno více anglických klisen. Později hřebčín a chov velmi utrpěly napoleonskými, ale také pruskými a rakouskými vojsky. Nejlepší koně byli vojsky rekvírováni. Na oživení zbývajícího chovu nižší kvality se značnou finanční podporou (v roce 1890) podílelo Bavorsko. Dnešní chov pro sportovní účely spočívá na bázi trakénské, hannoverské a vestfálské.
Jedná se o středně težkého teplokrevníka vysokého 160 - 170 cm v kohoutku. Povoleny jsou všechny základní barvy.
| Vaše reakce k článku |