Šampionát francouzských plemeníků roku 1979: na prvním místě Lyphard. Tehdy bylo famóznímu hřebci deset let a spokojeně si pobíhal po francouzské trávě. Ač je to téměř neuvěřitelné, tentýž Lyphard se prohání výběhem ještě dnes - ve svých šestatřiceti letech (!), a užívá si bohatě zaslouženou penzi na Gainesway Farm. (poznámka autora: jako bych to přivolala... přesně týž den, kdy jsem přepsala pětatřicet na šestatřicet, se Lyphard rozběhl po věčných pastvinách...) Stop the Music je pětatřicet, Valid Appeal už je sice v koňském nebi, ale na Floridě se dožil úctyhodného věku třiceti let. A dožil by se nejspíš i víc, nebýt laminitidy... Stejně tak si zaslouženého stáří užili i Seattle Slew, Raja Baba, Pleasant Colony... a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Řada koní měla to štěstí, že jim bylo dopřáno dožít v klidu na farmě, kde byli obklopení láskou a pohodou. Bohužel, ne všichni měli toto štěstí... K napsání následujícího článku mě přivedla nenápadná poznámka u skvělé Iron Reward: "Vyhladověla k smrti."...
Jako Sherlock Holmes...Samozřejmě že mi to nedalo a vrhla jsem se na pátrání. Iron Reward byla totiž polosestrou Iron Liege, vítěze Kentucky Derby 1957, ale hlavně - matkou legendárního Swapse, taktéž vítěze Kentucky Derby a doma v Kalifornii nesmírně populárního hřebce. Že by zrovna takovouhle klisnu nechal někdo vyhladovět k smrti, to moc pravděpodobně nevypadalo, a tak jsem zkoušela hledat dál. Jenže jak se zdálo, nikdo o ničem buď nevěděl, nebo s tím nehodlal vyjít na světlo boží. První stopou byla až jakási Nancy T.: "Rex Ellsworth odešel a nechal koně vyhladovět k smrti. Nemohl je prodat, byli zástavou banky... Hříbata hladověla, klisny potratily... Pamatuju, když se to stalo, byla to velmi smutná doba. Žili jsme nedaleko jeho bývalé farmy, přímo naproti Lakeview TB a myslím, že on byl v Riverside..."
Pokud se o této výpovědi ještě dá pochybovat, o článcích, které se mi dostaly do ruky později, už ne. Než se k nim dostanu, ráda bych se jen zmínila o několika věcech. Následující příběh se bude točit kolem jediné postavy - Rexe Ellswortha, který byl chovatelem i majitelem Swapse a samozřejmě také majitelem Iron Reward. Tradiční verze představující Rexe Ellswortha zní: výborný koňař a člověk, který překonal hranice v chovu plnokrevníka. Tak ho představuje i jeden z článků, použitých k propagaci jedné z knížek série Thoroughbred Legends.
Kovbojové Rex Ellsworth a jeho přítel Meshac Tenney nejenže prolomili bariéry a dostali se k dostihům na úrovni nejvyšší třídy, ale také přepsali pravidla pro chov plnokrevníka věcmi, které jsou dnes běžné. "Rex byl víc než kovboj, byl to koňař," říkal veterinář Jock Jocoy. Rex měl dar, měl doslova šestý smysl pro koně. Byl známý pro svou schopnost posoudit koně jen tím, že se na něj podíval. "Podíval se na nohy koně a dokázal by o nich napsat knížku," říkal jeho syn Kim. Za perfektního koně považoval Rex anglického hřebce The Tetrarcha. Věděl, že taky potřebuje The Tetrarchovu krev. Odjel do Kentucky a koupil několik koní za pouhých 600 dolarů. Použil přitom svůj dar posoudit koně podle stavby, a nedíval se přitom na vady. Jeden z jím koupených koní měl dechové problémy, dalším byla klisna neschopná zabřeznout a třetí byl slepý. Ale tito koně měli geny, po kterých Ellsworth toužil. Rex tyto koně použil jako základ svého chovu a jeho impérium začalo růst.
Rex ale potřeboval lepší krev, a tak se vydal do Irska hledat dalšího "The Tetrarcha". Nakonec od Agy Khana koupil hřebce Khaled, syna Hyperiona a pravnuka The Tetrarcha. Khaled připustil Iron Reward, pravnučku War Admirala, a z jejich spojení vzešel Swaps. Swaps měl kvality opravdové hvězdy. Vytáhlý a pohledný ryzák ničil konkurenci v Kalifornii a získal si zástupy fanoušků. Nakonec se vydal na Východ, aby se v Kentucky Derby postavil Nashuovi, hřebci s královským původem. Komentátoři nekritizovali jen šance Swapse v Derby, posmívali se i Ellsworthovi a Tenneymu pro jejich nekonvenční metody. Ale oba kovbojové, Mormoni a přátelé od dob svého dětství, si z toho nic nedělali.
Když Swaps vyhrál Derby, Ellsworth a Tenney ho vzali zpátky do Kalifornie na Hollywood Gold Cup, nehledíc na další dostihy Trojkoruny. Ve své rodné zemi Swaps předvedl sérii elektrizujících a rekordních výkonů, kterým se nemohl vyrovnat žádný jiný kůň. Jeho mistrovské zničení starších koní v Californian Stakes 1955 pozvedlo Swapse mezi nejlepší koně století. V době svého odchodu z dráhy dosáhla sláva Swapse skoro mýtických proporcí.
Velmi působivé, že? Nic z toho není nepravda, Ellsworth skutečně koupil Khaled od Agy Khana, odchoval po něm Swapse a s ním vyhrál Kentucky Derby. Část hovořící o Swapsových kvalitách taky není nijak přehnaná, i když se to třeba může zdát - každý, kdo viděl jediný Swapsův dostih nebo alespoň slyšel o jeho výkonech, musí dát tomuto článku za pravdu. Ale nic z toho také nezachycuje skutečný příběh Swapse a Rexe Ellswortha. K němu jsem se dostala přes kraťoučký článek Jaye Richardse, což je vpodstatě naprosto nelichotivý nekrolog Ellsworthovi po jeho smrti v 89 letech. Od něj už byl jen krůček k dalšímu článku, který vyšel ve Sports Illustrated 3. února 1975, a na jehož základě je možné dát si dohromady skutečný obraz Ellswortha.
Rex Ellsworth často říkával: "Dobří koně mohou být odchovaní kdekoliv. Sakra, nepotřebuju ten nátěr kentuckých farem a jejich vyumělkovaných bílých ohrad a mosazné cedulky na dveřích boxů. Ukážu těm chlápkům, že zrovna tak dobře dokážu odchovat koně tady u sebe v Chinu."
A to také nějaký čas Ellsworth dělal. Roku 1933 se vydal se svým bratrem Herbertem do Kentucky, aby se vrátili do Kalifornie s rozpadlým přívěsem s osmi koňmi - šesti klisnami a dvěma hříbaty, které koupili za svoje životní úspory - pouhých 600 dolarů. Ellsworth jako zapřisáhlý Mormon nikdy nepil ani nekouřil, ale teď rozjel velkou hru - o to, že na ranči v Chinu dokáže vychovávat skvělé koně a dá zapomenout celému světu na Kentucky, Newmarket nebo Chantilly. Žádné bílé ohrady v Chinu; dráty - a klidně i ostnaté - poslouží stejně dobře. A na co modrá tráva - pelety s melasou taky nejsou špatné krmení...
Další věc, kterou Ellsworth potřeboval, byl plemeník. Zalíbil se mu Nasrullah, ale Bull Hancock ho hladce přebil a Nasrullaha získal pro Claiborne Farm. Tak se Ellsworth dostal ke Khaled, poněkud bouřlivému synovi Hyperiona, a když Swaps získal Kentucky Derby nad Nasrullahovým synem Nashuou, Ellsworthu a jeho trenérovi Mish Tenneymu patřil celý svět. Pro žurnalisty nastaly pravé žně a poté, co LIFE uveřejnil obrázek Tenneyho spícího ve Swapsově stáji, duo získalo miliony lidí, kteří je uctívali. Nikoho nebolela porážka Nashuy, ačkoliv patřil Williamu Woodwardovi Jr. a jeho trenérem byl legendární Sunny Jim Fitzsimmons, který kdysi připravil pro Trojkorunu Gallant Foxe a Omahu. Po Kentucky Derby se Swaps vrátil do Kalifornie, vydávajíc Preakness a Belmont na milost a nemilost Nashuovi. To ukázalo nutnost dalšího střetnutí obou hřebců, a tak byl jejich match naplánován do Washington Parku na 31. srpen 1955. Je notoricky známé, že Swaps odběhl prakticky všechny své dostihy na třech zdravých nohách, což mu mimo jiné vysloužilo přezdívku The California Cripple. Právě před tímto matchem se zranění Swapsovy nohy opět zhoršilo, ale Ellsworth dál věřil, že jeho kůň v sedle s Billem Shoemakerem dokáže Nashuu porazit. Tentokrát štěstí stálo proti Ellsworthovi - Arcaro v Nashuově sedle udělil The Shoeovi lekci a Nashua docválal v klidu do cíle jako vítěz o šest délek. Po deseti letech Ellsworth přiznal, že "Swaps ten den vůbec neměl běžet; ale po vší té publicitě kolem toho matche jsme nechtěli zklamat fanoušky." Fakt, že při dostihu v takovém zdravotním stavu se Swaps snadno mohl nebezpečně a dokonce fatálně zranit, Ellsworth odmítl komentovat.
Další zranění ale přišlo o rok později a Swapse skoro zabilo. Statečný ryzák strávil týdny v závěsu v Garden State, než se mohl vrátit domů do China. Stojí za zmínku, že na jeho uzdravení neměl obrovskou zásluhu nikdo jiný než Jim Fitzsimmons. Ellsworth a Tenney nemeškali a Swapse zatím prodali Dorothy a Johnu Galbreathovým za dva miliony dolarů. Jak jeden z novinářů později vzpomínal, byl se na Swapse podívat na podzim roku 1957 v Chinu. "Tou dobou už byl Swaps mimo nebezpečí a závěs nepotřeboval. Ellsworth nás zavedl do špinavé, nečistěné stáje. Když zapnul jedno jediné světlo ve stáji, Swaps zamrkal a zmateně se stáhnul zpátky před návštěvníky, kteří stáli vedle majitele. Ellsworth Swapse popadl za hřívu a tvrdě ho uhodil do tváře. "Tohle", prohlásil hrubě," tě naučí jak se chovat!" Ani novinář Daily Racing Formu S.H. Fernando nebyl příznivcem Ellswortha a zůstával objektivní: "Ellworth se ke svým koním choval jako k dobytku. S jeho koňmi, od Swapse po posledního claimera, se zacházelo ne jako s aristokraty, ale jako s rančerskými zvířaty..."
Nicméně Ellsworthovo impérium stále rostlo. Tou dobou už měl v Chinu skupinu více než dvou set klisen, mnoho z nich z Anglie, Irska nebo Francie. Ellsworth sám se považoval za přítele Aly Khana a měl od něj řadu klisen, ale Aly Khan mu ve skutečnosti prodával původově dobrá zvířata, která ale byla odpadem jeho vlastního stáda. Ellsworth získal dobrého plemeníka v Nigromante, který mu dal Candy Spotse, ale získal i několik špatných hřebců, jako Toulouse Lautreca. Na dráze, kam viděla veřejnost a chovatelé, Ellsworth vyhrával co se dalo. Bojovali za něj Terrang, Candy Spots, který vyhrál Preakness 1963, The Scoundrel, Olden Times nebo Prove It. Jen Calumet Farm vyhrála na mítinku v Santa Anitě víc než Ellsworth (353 560 dolarů) na přelomu let 1960-61, a Tenney stále drží deváté místo mezi všemi trenéry, kteří kdy měli koně v Santa Anitě. Jenže Ellsworth, jako mnoho jiných impulzivních spekulantů, občas dělal špatné nebo nešťastné tahy. Jeho pověsti nikterak neprospělo, když prodal The Scoundrela za půl milionu dolarů a o pár dní později začal kůň kulhat. Chovatelská část China byla vedena mizerně a brzy se začaly vynořovat takové pověsti o zdejších praktikách, že se do China začali stahovat bezpečtnostní agenti přestrojení za stájníky nebo laboranty. Minimálně jedna z klisen z Východu se vrátila domů v zuboženém stavu a u ostatních byla dokumentace o připouštění tak slabá, že majitelé začínali pochybovat o tom, kdo je vlastně otcem hříběte.
Tady je pravděpodobně začátek dlouhého konce Rexe Ellswortha. Od doby, kdy si poprvé půjčil od banky 160 tisíc dolarů (a to i přes Swapsovy výhry, což bylo téměř 850 tisíc dolarů, a výhry dalších koní), žil v neustálém kolotoči půjčování peněz a vracení. Nakonec se Ellsworth se vydal na Východ hledat nové spojence. Přesunul Candy Spotse, Olden Times a Prove It do Kentucky, kde, jak říkal, budou lépe k dispozici lepším klisnám z Východu. Partnerství s lexingtonským veterinářem Arnoldem Pessinem ale nebylo šťastné - pokusy koupit Maine Chance Farm od majitely Elizabeth Ardenové byly neúspěšné (farma připadla University of Kentucky), a když konečně koupili jinou farmu, přišly finanční potíže a Pessin se stal jediným majitelem farmy, takže Ellsworth ztratil veškeré šance podílet se na zisku. Protože se tu a tam na Ellswortha ještě pořád obracelo štěstí - například když v Evropě koupil hřebečka jménem Prince Royal II, který o měsíc později, v druhém startu pro Ellswortha, získal Prix de l'Arc de Triomphe, což majiteli vyneslo 223 tisíc dolarů - stále ještě Ellsworthovi nedocházelo, že takhle nemůže žít věčně. Navíc Nigromante náhle zemřel a obrovské stádo v Chinu bylo bez hlavního plemeníka. Východiskem se zdálo být partnerství s Arnholtem Smithem, mimo jiné majitelem baseballového týmu Padres a US National Bank. Smith udržoval Ellswortha v činnosti, ale jen do té doby, než se vláda začala zajímat o Smithovy vlastní příjmy, což skončilo převzetím Smithovy banky Crocker Citizens National Bank a vyšetřováním Smithe.
Přísun peněz tak vyschnul úplně. Koncem roku 1974 začali Ellsworthovi sousedé pozorovat, že klisny z China začínají být vychrtlé a očividně trpící podvýživou. Karen Patterson, jejíž manžel Harris byl v té době v čele California Thoroughbred Breeders Association, byla jednou z prvních, kteří zalarmovali SPCA - Society for the Prevention of Cruelty to Animals (Společnost pro prevenci krutosti ke zvířatům). O dva týdny později se SPCA vypravila do China na jakousi přepadovou akci. To, co objevili, všem vyrazilo dech: v něuvěřitelně špinavém areálu našli 130 koní, většinou chovných klisen. Pět klisen leželo mrtvých nebo umírajících na zemi v suchých a prašných výbězích a tucty dalších byly v otřesném stavu, čtyři klisny dokonce potratily, ostatní klisny pojídaly vlastní výkaly, aby přežily... Neuvěřitelné bylo, že zhruba dvacet dalších koní v Chinu bylo očividně dobře krmených a napájených. Další dvacítka koní byla jen hodiny před kontrolou SPCA převezena do Arizony. SPCA se brzy po příjezdu na místo začala domnívat, že jde o úmyslné zanedbání zvířat. Co bylo ještě víc neuvěřitelné, byla přítomnost Ellsworthova syna na ranči - Kumen Ellsworth byl totiž veterinář... Byl to také on, kdo se pokoušel přemluvit SPCA o ponechání zvířat v péči ranče, ale SPCA převzala dohled nad zvířaty a některá z nich na vlastní náklady krmila ve snaze zachránit jim holý život. Náklady SPCA na jediný den byly 700 dolarů...
Rex Ellsworth se v době prohlídky SPCA nenacházel na ranči, a když byl konečně nalezen na farmě svého druhého syna v Louisianě, pokoušel se svést kondici zvířat na to, že "v Chinu je touto dobou velké sucho" - představitel SPCA George Crosier to odmítl s tím, že v Chinu byl všude dostatek vody - a že má finanční potíže: "Nebyli jsme schopní krmit koně tak jako obvykle." Otázku mrtvých a umírajících klisen smetl Ellsworth ze stolu poznámkou: "Na ranči umírají koně pořád. Máme tam 40 nebo 50 starých klisen, které měly být utraceny už před lety." Pochopitelně podobná "vysvětlení" neuspokojila nikoho, natož SPCA, a jednadvacetistránková zpráva o kondici koní v Chinu se dostala až k zástupci oblasti San Bernardino County. Vypukl skandál a Brian Sweeney, čelný představitel CTBA, prohlásil Ellswortha za "černou skvrnu na našem průmyslu. Co uděláme? Ve spojením s American Horse Council a kalifornskými dostihovými drahami pomůžeme SPCA s jakýmikoliv výdaji. Uvažujeme i o dražbě klisen, ale to je daleko. Zatím musíme především zjistit totožnost klisen a u řady z nich potrvá několik měsíců, než se dostanou do normálního stavu..." Jimmy Kilroe k tomu dodal: "Vzpomínám si na jednu starou, ale trefnou větu, kterou jsem slyšel před mnoha lety: Jsou dvě věci, o kterých kovbojové naprosto nic nevědí. Tou první je kráva, a tou druhou je kůň."
Jedno je jisté - Ellsworth možná věděl, jak vychovat dobrého dostihového koně. Zato nevěděl naprosto nic o zacházení s koňmi jako s živými bytostmi a pro to, co našla SPCA v Chinu, jen málo z jejích představitelů nacházelo slova. Brian Sweeney mimochodem vůbec nepřeháněl, pokud jde o identifikaci klisen - nikdo z SPCA nedokázal (a kdo by to mohl dokázat?) poznat jednotlivé klisny podle jmen. Ale jedna z několika klisen, které bezpečně poznali, ležela téměř mrtvá na zemi, krátce po svých devětadvacátých narozeninách. Kdysi krásná stará dáma byla vnučkou War Admirala a jmenovala se Iron Reward. Matka Swapse si jistě zasloužila lepší konec.
Mohlo by se zdát, že tady je konec příběhu, ale není. Ačkoliv Brian Sweeney před třiceti lety hovořil o obrovském skandálu, realita je trochu jiná. Sports Illustrated uveřejnil rozsáhlý a nepřibarvený Ellsworthův příběh, ale jak se zdá, pro mnoho lidí bylo daleko pohodlnější nic nevytahovat na světlo boží. Snad ve světle toho, že Ellsworthovy aktivity se neomezovaly jen na Kalifornii - například uznávané Kentucky Training Centre, ač kdysi "chudý příbuzný nejlepších tréninkových středisek," je dílem Ellswortha. Navíc je neoddiskutovatelné, že Ellsworth dal Americe ve Swapsovi jednu z jejích největších legend a vůbec nejlepších koní historie. Ellsworth sám byl ještě ke všemu členem California Thoroughred Breeders Association... Kdo mohl mít zájem celou věc rozmazávat? Novináři, kteří Ellswortha vychvalovali do aleluja, chovatelé, kteří mu možná naletěli, nebo snad členové nejdůležitějších organizací, kam Ellsworth patřil? Ať tak či onak, tehdejší mocipáni se raději dívali jiným směrem a tisk je věrně napodoboval. Když po letech Ellsworth zemřel, většina článků vzpomínala na jeho úspěchy, jiné kapitoly jako by nepatřily k jeho životu. A dnes? O tom, jak to skutečně je, nejlépe svědčí, že vypátrat skutečný Ellsworthův příběh trvalo půl roku. Sehnat články - a ty klíčové byly DVA - a informace mi pomohly pouhé dvě osoby. Toto shánění se dělo převážně prostřednictvím amerických diskuzních fór a kromě dvou zmínených osob, Nancy a Stevea, na nich nikdo neměl o příběhu Rexe Ellswortha ani tušení, přestože mají stovky členů. A co je možná ještě otřesnější, jejich členové (včetně uznávaných publicistů) se o Ellsworthovi vyjadřují výhradně v dobrém, dokonce uvažují o napsání knihy o něm... Pokud dnes čtete o Swapsovi, stěží se dozvíte o Ellsworthovi víc než ve zmíněném článku k Thoroughbred Legends. Jeden z nejbrutálnějších majitelů historie je stále oslavován jako hrdina...
| Galerie obrázků - Kde je koňské nebe... | |
 Popis: Autentický záběr z China (Varování: obrázek je poměrně drastický!) |  Popis: Autentický záběr z China (Varování: obrázek je poměrně drastický! |
| Vaše reakce k článku |