Horses-Online.cz

Hřbet a bedra

Zdroje informací:

• Chov koní - Jaromír Dušek a kolektiv
• Chov a športové využitie koní - J.E. Flade a kolektív

Popis koňského hřbetu:

Hřbet koně tvoří 18 hřbetních obratlů, ke kterým se upíná 18 párů žeber, které vytvářejí společně s hrudní kostí hrudník. Jedná se o část mezi kohoutkem a bedrama. Jeho délka závisí od délky hrudních obratlů a má velký význam pro výkonnost koně. Hřbet tvoří horní ohraničení trupu. Má být pružný, ale pevně vypnutý. V nehlubším místě má mít výšku asi o 2-3 cm nižší, než výšku v kříži. Utváření hřbetu má mimořádný vliv na jezditelnost koně a jeho pohyb, proto mu při posuzování exteriéru věnujeme velkou pozornost.

Podle délky rozeznáváme hřbet:

• přiměřený - přiměřeně dlouhý a pevný hřbet zvláště u rychlých koní umožňuje povrchové dýchání, které je vázáno na pohyblivost zadních žeber.
• dlouhý - je nežádoucí, protože ztrácí pevnost.
• krátký - je rovněž nežádoucí

Podle tvaru rozeznáváme hřbet:

• úzký - hřbet má být úměrně široký, při úzkém hřbetu jsou plochá žebra a úzký hrudník.
• ostrý (oslí) - takový hřbet je následkem dlouhých trnových násadců hrudních obratlů.
• hubený - špatně a nedostatečně osvalený hřbet je rovněž vadou
• oblý - u takového hřbetu je hřbetní svalstvo na úrovni výšky obratlových trnů
• štěpený - štěpený hřbet má po celém průběhu rýžku, protože svalstvo je vyšší, než obratlové trny
• kapří - kapří hřbet je opakem štěpeného, trnové násadce přečnívají

Při pohledu ze strany rozlišujeme hřbet:

• lehký - je při pohybu napnutý
• volný - při pohybu se pohupuje
• měkký - je lehce prohnutý
• prosedlaný - prohnutí je již větší
• proláklý - je velmi prohnutý
  Pevnost hřbetu je nutno posuzovat s přihlédnutím k věku koně a jeho chovnému či pracovnímu využití.

Popis beder (nebo také ledviny):

Bedra jsou částí páteře mezi posledním hrudním obratlem a křízovou kostí. Podkladem je 6 bederních obratlů (u většiny východních koní - např. arabský - 5). Bedra mají být krátká nebo středně dlouhá, ale široká a vždy pevná a mají pevně esovitě přecházet do krajiny křížové. Takový kůň je v bedrech dobře vázaný. Při nepevné bederní vazbě se kůň vlní při pohybu v bedrech. Nepevná vazba ruší pohyb síly ze zádě na hřbet a předek.

U koně je výhodou, když má zadní žebra co nejvíce vyklenuta dozadu, protože pak jsou bedra i slabiny krátké a kůň bývá zpravidla konstitučně tvrdší.

Podle tvaru rozlišujeme bedra:

• kapří - jsou vyklenutá
• odsazená - u takových beder je křížová kost vyšší než bedra
• propadlá - jsou nežádoucí
• proláklá - jsou rovněž nežádoucí

Podle osvalení rozlišujeme bedra:

• plná
• štěpená
• ostrá