Vždy se vyplatí nekupovat hned prvního poníka, který je nám nabídnutý, i kdyby to byla zdánlivě výhodná koupě. Máme-li možnost poradit se se zkušeným chovatelem či veterinářem, vezměme ho na návštěvu sebou. Ten snáze odhalí případné exteriérové, povahové nebo zdravotní nedostatky. Hned od začátku bychom měli mít jasno v tom, k jakému účelu budeme poníka využívat a co od něj očekáváme. Abychom ho pak nemuseli za pár měsíců prodávat, protože neodpovídá našim požadavkům.
Poníků máme mnoho "velikostí", od 90 centimetrů vysokých shetlandů, až po 150 cm vysoké malé koně. Shetlandský pony s výškou pod metr je nejvhodnější pro první jízdy dětí. Může je vozit od dvou do osmi let (záleží na váze dítěte). Spotřebuje velmi málo krmiva, stačí mu jen malý prostor k ustájení. Lehký vozík s nákupem, nebo krmením dokáže hravě utáhnout, ale pro těžší polní práci se nehodí.
Pro starší děti, které již mají s poníky nějaké zkušenosti, je použitelný pony do 120 cm kohoutkové výšky. S velikostí poníka samozřejmě rostou i jeho nároky na velikost ustájení a krmení, ale také jeho síla a výkonnost. Přitom takový pony je stále ještě skromný a méně nákladný, než velký kůň.
Největší plemena poníků unesou na svém hřbetě i lehkého dospělého člověka a zastanou hodně práce. Takový pony spotřebuje asi polovinu sena, než velký teplokrevník. Může být dobře využíván jako sportovní pony pro děti a mládež se závodními ambicemi.
Všeobecně platí, že je klidnější klisnička, ale i dobře vychovaný hřebeček, který má dostatek pohybu a není bujný z překrmení, může být příjemným společníkem. No a nebo valášek. Ti bývají levnější, a pokud neplánujeme mít hříbátka, je to ideální volba místo klisničky. I když s valášky malých plemen poníků se tak často nesetkáváme, protože hřebečci této velikosti se obvykle dají dobře zvládnout.
Chovatelé z důvodu rychlého dosažení zisku prodávají odstávčata mnohem častěji, než starší hříbata. Jiní chovatelé nemají možnost hříbě nechat u sebe déle z důvodu nedostatku prostoru, či krmení. Proto je více nabízeno na prodej hříbě, než dospělý pony. Pokud plánujeme pořídit hříbě, měli bychom mít alespoň nějaké zkušenosti, aby nám poník "nepřerost" přes hlavu. Proto začátečníci vždy raději volí staršího a zkušeného ponyho.
Vždy si necháme koně předvést a posuzujeme případné vady, včetně toho, zda nebudou ponymu bránit ve výkonu. Rozdíl je i mezi zimní a letní srstí. Určitě si všimnime, zda není poník zanedbaný a také to, v jakém prostředí žije.
Pokud kupujeme poníka pro děti, měl by být hodný. Zlozvyky se sice dají většinou odnaučit, ale chce to zkušenosti. Všimnime si, jak se poník chová ve svém boxu nebo stání, zda neklopí uši, nekope a nekouše, jak se chová k cizím lidem a k ostatním poníkům, nebo jiným zvířatům. Také je vhodné vyzkoušet poníka, zda se nechá snadno osedlat a ovládat. Agresivní poník nebude příjemným partnerem, proto pokud se nám zdá, že pony nemá nejlepší povahu, raději se poohlédněme jinde.
Je dobré vědět, z jakého důvodu je pony prodáván, abychom ho zakrátko ze stejného důvodu neprodávali také. Při rozhodování nám určitě pomůže i stav poníka, zda je zanedbán nebo se jeví v dobré kondici a pohodě. Pokud máme pochybnosti o zdravotním stavu, trvejme na vystavení veterinárního potvrzení. Doporučujeme sepsat kupní smlouvu!
| Vaše reakce k článku |